Mesiáš Paroubek

    Paroubek táhne sociální demokracii ještě více do leva, až k hranici komunistických doktrín. Nastartoval politiku sbližování s komunisty, protože se mu s nimi bude dobře vládnout, jeho politické vidění světa se z 90% s komunisty víceméně shoduje. Je si ale dobře vědom odporu většiny naší veřejnosti proti komunistům.Proto se snaží seč může bagatelizovat nebezpečí komunismu, i své vlastní politiky.  

Prezentuje ČSSD jako pokračovatele 130leté tradice demokracie a boji proti komunismu( sám dělá opak)

Staví ČSSD mezi demokratické strany ve světě a dokonce je nazývá sociálními demokraty.( ve skutečnosti jsou demokraté v USA od ČSSD daleko, jako KSČm od ODS )

Svou vlastní hvězdnou kariéru v době komunismu zcela bagatelizuje a bývalé dlouholeté soudruhy komunisty v ČSSD se snaží „očistit“ nálepkováním ODS, jako centra bývalých komunistů.

Při poměru 30 bývalých komunistů a 1 dokonce do roku 1994 v ČSSD a 2 v ODS( ve vrcholné politice) se to zdálo marné, ale u hloupějších to funguje ( v diskusích: modrobolševici…)

 Za viníka spolupráce ČSSD s komunisty v krajích označuje ODS, prý jim ODS nedává jinou možnost.( sám Paroubek se proti ODS vymezoval tak razantně, že teď jinou možnost nemá)

 A v posledních dnech dokonce tvrdí, že za nástup komunistů k moci a k razantní obrátce ČSSD vlevo, může jen ODS.Svou „špatnou“ politikou prý žene lidi směrem k extrémní levici.

(Ale je to opět Paroubek, který svojí politikou táhne ČSSD k extrémně vlevo a ODS „pouze“ zaplnila vzniklou mezeru)

Bohužel se komunistický režim na nás podepsal velmi silně, 40 let komunistického výplachu mozků a teroru udělal ze spousty lidí bezpáteřní jedince, kteří se bojí narovnat a stát na vlastních nohou.Bojí se starat sami o sebe, plnit si své sny a nést své chyby.Touží jen po klidu a silné ochraně státu.

 Paroubek slibuje: nic nedělejte, neřešte – dejte mi hlas a JÁ se o Vás postarám, zbavím Vás  denních starostí s rozhodováním, nebudete muset nést za nic zodpovědnost, svěřte se do péče státu(mojí).

 Nejsilněji se to projevuje v péči o nejcennější vlastní majetek – ZDRAVÍ.

Lidem nevadí tolik 30,-Kč poplatku u lékaře – doslova se děsí možnosti(nutnosti) vlastního rozhodování o vlastním těle a zdraví.Je tak snadné a slastné, svěřit se plně do péče lékaře a v případě potíží na toho lékaře nadávat( ON za to může).Je tak těžké se rozhodnout, je mi tak zle, že půjdu k lékaři a nechám se vyšetřit, nebo stačí čaj s paralenem a klid?

Doslova tragédií se potom jeví možnost rozhodnout, KTERÝ umělý kloub si nechám voperovat – ušetřím a zvolím levnější verzi, nebo si připlatím za dražší?

Proto lidé volí dobrovolnou podřízenost před lékařem, hodí na něho svoji zodpovědnost, TY doktore rozhodni.Já tvé rozhodnutí (pro klid své duše) ovlivním malým úplatkem ve svůj prospěch.(ty nekonečně zmiňované babičky, které prý nemají na 30,-Kč pro doktora, nosí neustále do ordinace vajíčka,kávičky a bonboniéry s nadějí na „lepší“ péči)