Úpis krví

Rudý květ jednoho opozdilce a nízko stojící slunce, hra barev, jejich odstínů a proměny světla.

Rudý bod připomíná krev, onu podivnou tekutinu, jíž Faust upsal svou duši ďáblovi. Jen brk namočit a podepsat se. Jakoby si malíř na paletě zkoušel červeň, zamyšleně zakroužil štětcem a dál se už nedostal. Zůstala jen trochu rozpitá rudá skvrna, k tomu pár dalších měkce rozmáznutých barev a suchý stonek vlčího máku s makovicí v popředí. Hm, co je na tom? Je to jen pár barevných tónů.

Žádnou Markétku svést nechci, netřeba tedy žádného úpisu krví. Celá ta krása je tu pro každého, na kolenou, s hlavou skloněnou, ji obdivuji.