Strážnice

Veselá, rozverná i tesklivá, vášnivá…neodolatelně přitažlivá. Má mnoho tváří.

Taková je „Strážnice". Kdo by odolal jejímu nestárnoucímu kouzlu. Vždy poslední víkend v červnu, už po dlouhá léta. V místním skanzenu tančí na trávníku dívenky, bosky a tak lehce, snad se ani země nedotýkají, stébélko trávy se neohne. Vznášejí se jako ve stavu beztíže. Tři dny se hraje, zpívá, tančí a …popíjí vínko. Festival má samozřejmě svůj oficiální program probíhající současně v několika amfiteátrech v zámecké zahradě. Nezávisle na tom se však tvoří skupinky hudebníků, k nimž se přidávají posluchači a společně se zpívá. Občas někdo z posluchačů anebo hudebníků odejde, jiní se ale přidávají anebo vznikne nová skupinka. Hudba zní bez přestání, celé prostředí kypí životem až do pozdní noci.

Podobné akce jsou i jinde a to před i po „Strážnici". Jedno mají společné, chytnou za srdce a… už nepustí.