Jméno autora tohoto výmluvného snímku si bohužel nepamatuji. Několik jmen se mi vybavuje, ale nevím, které je to pravé.
Bezmyšlenkovitý plagiát této fotky jsem viděl na autorské výstavě v centru Prahy. Dlužno podotknout, že se tato výstava konala v jedněch z nejreprezentativnějších výstavních prostor, kde jinak probíhají výstavy prací z nejprestižnějších fotografických soutěží. Na onu výstavu jsem šel s malinkatou nadějí v srdci, že tam snad uvidím nějakou pěknou fotku. Autor je totiž poměrně známý a komerčně velmi úspěšný fotograf. Žádné příjemné překvapení se bohužel nekonalo, byl jsem, mírně řečeno, znechucen.
K vidění byly fotky Adolfa Ziky, současného, ještě ne čtyřicetiletého, tedy mladého fotografa. Silně mi však připomínaly fotky z třicátých let minulého století. Ani zdaleka nešlo o to, že všechny práce byly černobílé, duch těch fotek byl však starý minimálně oněch 80 let. Důsledně anglické názvy jen podtrhovaly jejich myšlenkovou prázdnotu. Nic neříkající fotky alespoň neurážely vkus, vyskytovaly se tam však i příšerné kýče, jako např. hezká mladá žena se smyčkou na krku, druhý konec provazu byl přivázán ke kříži …
Těmto slátaninám nemohlo dát punc uměleckosti ani černobílé provedení, které jinak může leccos "zachránit".
Všechno špatné je pro něco dobré. Už vím, kam si budu chodit zvedat své "fotografické" sebevědomí. Na výstavy tohoto autora. To jsem napsal jen tak žertem. Tuto výstavu považuji za kulturní zločin a doufám, že se nic podobného už nebude ve zmíněných prostorách opakovat.
