Jara a léta

Jak letí léta, vážím si čím dál tím více jar. Jsou stejná a přece jiná, neopakovatelná a vždy krásná. Čím to je?

Vyrazil jsem do lesa pozdravit se s velikány a podívat se, jak přežili zimu. Začínají se probouzet z hlubokého spánku, keře je ale předběhly, už na nich raší listí. Mohutné kmeny obrů spíš jen tuším než vidím, trochu oslněn protisvětlem již nevysoko stojícího odpoledního slunce, okouzlen hrou světla v mladých lístcích. Bylo mi tam krásně, v lesním tichu, velebném chrámu přírody.

Tuhou zimu stromy bez úhony přežily, orkán Kyrill v roce 2007 se jich ani nedotkl, ale přežijí snahy o vykácení přírodní rezervace Klánovický les, největšího lesního celku na území hl. m. Prahy?!

Zatím se díky zájmu a citelnému, aktivnímu odporu široké veřejnosti daří rezervaci bránit.