Jidášův polibek

Otrlý kriminálník ví, že mlčeti zlato, a proto neřekne ani slovo. Panenský zločinec Rath se v rozčilení rozbreptal —

„Na návštěvě jsem dostal zabalenou krabici s vínem.“

Neujasnil si, že se tím zavazuje k této jedné obhajobě. Hloupě omezil sám sebe na dvě možnosti — trvat na „krabici s vínem,“ nebo se přiznat ke korupci. Nemůže se teď začít hájit něčím jiným.

„David Rath nemá zájem zesměšňovat se vysvětlením, které by některými novináři mohlo být interpretováno jako výmluvy.“ (Berill Maschek)

Představuji si tu situaci v zahradě Getsemanské — Jidáš nebo Jidáška dává Davidovi krabici a říká — „Těžké francouzské víno, příteli, otevřít až doma!“ Jidáš nebo Jidáška musela vědět, že Davídek bude hned před bránou lapen zbrojnoši — nechtěla mu přece jen tak darovat sedm miliónů korun v krabici. V dohodě s farizeji nalíčila na prosťáčka Ratha past — která sklapla.

Davídek si šťastně nesl domů krabici a těšil se, jak si popije vínečka s přáteli — když tu náhle byl na ulici ztýrán ozbrojenou stráží. Představte si jeho zděšení, když ozbrojenci roztrhli škatuli a na světlo boží se vyvalilo sedm miliónů korunek.

Já sám nevím, jaký strašný zločin to spáchal na Rathovi zrádný Jidáš nebo Jidáška. Ale Rath se svou obhajobou zavázal k tomu, že Jidáše nebo Jidášku z toho zločinu obviní — vyvolá to zlou krev mezi obviněnými?

Čtenář detektivek ví, že Rath měl krabici, když viděl, jak se k němu blíží ozbrojenci, odhodit co nejdál od sebe do křoví. Nebo měl říct, že krabici zrovna našel, jak se válí na chodníku.

Ale představte si tu hrůzu, že by farizejové odposlouchávali zahradu Getsemanskou, a proto by slyšeli, co se v ní říkalo. Proto je vždycky nejúspěšnější taktika kriminálníka mlčet.

Jiné obhajoby jsou — krabice byla zavřená, proto Ratha není možné spojovat s jejím obsahem. Rath byl poslíček, který měl jen krabici předat dál.

„Tady však šlo o nepohodlného Ratha, tam bylo potřeba připravit past, které se mohl jen těžko vyhnout.“

Rath se brání tím, že jen spadl do pasti — a to prý se může stát každému z nás. Toť filosofická otázka. Může spadnout do pasti ten, který kráčí jen po stezkách spravedlivých?

Rath je politický vězeň. Politický zločin vyplývá z politiky — za komunistů to typicky bylo podvracení a rozvracení republiky, poškozování státu světové socialistické soustavy. A rozdávat veřejné peníze, to je práce politika — proto pletichy, které to u politika provázejí, jsou politický zločin.

Jaký jiný zločin než politický může člověk spáchat jako politik? Ale Rathovy výmluvy budí dojem, že trestat za politický zločin je automaticky nespravedlivé. Není.

Doufejme, že narcis Rath v žaláři zešílí a ztratí smysl pro realitu — tím zábavnější a veselejší by byly jeho další obhajoby a „politická prohlášení,“ která prý v šatlavě smolí.