Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Mar22cela

28. 3. 2010 9:17
Mně to připadá drsné...

...protože jsem na tom úplně stejně...možná trošku hůř - mám dvě děti - dvouleté a šestiměsíční. Ten malý věkový rozdíl... Probdělé noci (už víc, než tři roky jsem nespala celou noc vkuse). Vyčítám si, že jsem neměla být matkou... Svoje děti miluji, ale cítím se opravdu hrozně - zanedbaná, nevyspalá, s velkou nadváhou, hloupá... Stydím se sama za sebe - mám dvě nádherné a hlavně ZDRAVÉ děti, měla bych být vděčná!!! A přesto mi občas není moc do smíchu...

0 0
možnosti

Madietta

27. 3. 2010 23:08
Člověk roste na úkolech...

... a u mateřství to platí zvláště. Jste vytřeštěná prvomatka s novorozenětem a připadá vám, že kromě kojení se už nedá nic zvládnout. Snad vás uklidní, že je to normální fáze, kterou jsme si prošly úplně všechny, ale můžu vás ujistit (byť vás to asi tak úplně nepotěší ;-) ), že jednoho dne si uvědomíte, že na tyto dny vzpomínáte jako na dobu, kdy jste měla božský klid a neměla do čeho píchnout. ;-D Když se mi narodil první syn, taky jsem plašila úplně ze všeho a jazyk měla až na vestě... u druhého syna jsem pak zjistila, že věci, které mi připadaly nepřekonatelné, nyní dělám levou zadní... no a teď jsem "majitelkou" jednoho školkového kluka a jednoho batolete a k tomu tak na 2/3 úvazku pracuji a hle, ono to taky jde. Tak vám přeju, ať to taky zjistíte. 

0 0
možnosti

Hucul

27. 3. 2010 23:00
Rozumna zenska!

Jen se, proboha Vas prosim, pokazdy, nez neco reknete nebo vykriknete nebo udelate, zamyslete nad tim, jestli to neni jen dalsi faze hormonalne zpusobene vydlabanosti. Zcela jiste projdete i fazi, kdy jste reditelka vesmiru a bohuzel, dost matek ma v te dobe dojem, ze je musi poslechnout i fyzikalni zakony. Treba strkaji kocarek na prechod, ke kteremu to ma dva metry nakladak jedouci padesatkou, a pak uz se jen divi, proc nezastavil. Kamaradi delaji rytirske turnaje a ja kolikrat zasla, s jakym odporem jsem se setkala u matek, ktere jsem prosila, at nestrkaji svoje deti hned k hrazeni nebo pod nej, ze je hned za nim docela cily provoz tunovych zvirat s tvrdymi kopyty. Ocenuji Vasi sebereflexi a doufam, ze Vam vydrzi. A kez byste ji nakazila dalsi "mamisky od mimisku".

0 0
možnosti

Hedul

27. 3. 2010 22:52
Pěkné

Moc pěkný článek R^R^R^

0 0
možnosti

jezule_bambule

27. 3. 2010 22:11
demence :)

ano, vykojený mozek je pravda pravdoucí ;-D A ještě horší je, když se spojí mateřská demence (z již narozeného dítěte) s těhotenskou demencí (očekávání druhého potomoka). Nedej bože, pokud taková osoba ještě stále kojí první dítě - trojkombinace těchto demencí s vykojeným mozkem je prostě smrtící ;-D

0 0
možnosti

masch

27. 3. 2010 19:51
Pěkný článek,

vykojený mozek mě vážně pobavil, to jsem u sebe snad ani nezpozorovala a to kojím už 17 měsíců.

Přeji Vám pevné nervy a dcerce jen a jen zdraví :-)

0 0
možnosti

doktor_bota

27. 3. 2010 19:26
Klidně budu dělat kadeřníka.

Dejte adresu - přijedu. V nejhorším případě budete skinhead.:-)

0 0
možnosti

Mablung

27. 3. 2010 15:48
hezké

Ale zapojte kapku manžela, abyste měla čas si i Vy vyjít. sice nenakojí :-), ale vše ostaní umí jako Vy

0 0
možnosti

Králík z klobouku

27. 3. 2010 15:01
"Sestřich" a "ježiž

"Sestřich" a "ježiž" jsou taky slova ze slangu moderních mamin, nebo to je tvůrčí invence autorky samé?

0 0
možnosti

Satyriana

27. 3. 2010 14:01
Vykojenej mozek :-)

My tomu říkaly kvokání. Jenom etapa, nic víc, ale důležitá pro mrně i pro Vás :-)

0 0
možnosti
  • Počet článků 36
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1900x
Asi bilancuju. Poslední rok, kdy mám na začátku dvojčíslí svého věku číslici 3, děti už jsem "úspěšně" dovedla do školních lavic. Stále žiji (zcela dobrovolně a ráda) s jejich otcem. Od běhu jsem se přesunula k józe. Určitě jsem nabrala i nějaké ty zkušenosti......ale jinak platí to, co mi už kdysi povídala babička: "To si tak v 10 letech říkáš, že se to děsně táhne....než jsou prázdniny, než půjdu poprvé tancovat, než se vdám....a najednou máš šedivý vlasy, kopa dětí ti říká babi a ty už si ani nemůžeš vzpomenout, jak se všechny jmenují, ale tam hluboko uvnitř jsi to pořád ty - se všemi touhami, talenty i neduhy.....jen už tolik neřešíš, jestli se to do vlasů hodí červená pentle."

Seznam rubrik