- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Ahoj Marti,
zdravím ze Sibiře
Super napsáno, jako vždy a až vyrostou pampelišky, tak naše čuba je na zahradě počůrá a mám to sichr
Marti, tohlencto zelený (rukola apod..) jsem se jíst ještě nenaučila. A zkoušela jsem v rámci diety lecos, ale když mně to nechutná.
Ale velmi mi chutná tvůj blog.
Šári, v klidu, já se naučila jíst hořké až asi po deseti letech zkoušení a přemlouvání se, že je to zdravé pro játra a celkově pro celého člobrďu... a mám zase extrém, že miluju hořkou červenou salátovou čekanku a rukolu úplně nejvíc... já si myslím, že se k těm dobrejm věcem člověk časem prostě sám prožere...
Marti, já mám ty pampelišky fakt ráda. nejím je tedy, ale...možná letos zkusím po mnoha letech ten med :-). Možná. Tak krásně se mi četlo :-)
Jani, já ten med ani, upřímně, moc nemusím, vlastně ani moc to zelené z pampelišek nevyhledávám, já mám radši upletenej žlutej věneček na hlavě a tancování v trávě...:-)
Marto, poslední dobou jsou někde v Čechach i DVAATŘICÍTKY. Ty jsem měl jednou v zimě i v Liberci v roce 1955. Měla jsi štěstí, že v té době jsi ještě nebyla na světě. Přeji celé rodině dobré časy
Tak to jsem, milý Horste, sice byla ještě na houbách, ale pamatuju silvestrovský teplotní skok z roku 1978 na 1979, o dvacet až třicet stupňů dolů, takže na Silvestra bylo plus deset, a na Nový rok skoro mínus dvacet, to byla děsná darda... Ovšem dvaatřicítka, to se snad ani nedá smrkat ani odplivnout...
Na Sibiři! Před lety se říkalo, že když sníte v době květu každý den deset stonků, léčí to alergie. Domácí experiment byl ukončen poté, co dva z účastníků dostali střevní chřipku... Nebo že by ty pampelišky byly počůrané?
haha, to mi velmi připomíná jakýsi starodávný předvelikonoční zvyk polykat chlupaté kočičky, bez rozkousání, že jsou dobré pro zdraví... myslím tím kočičky z říše rostlinné
Prima povídání. . Čiperná babka.
tady platí přímá úměra - čím starší, tím čipernější, takže já si připadám jako zdechlina, ale už tak trochu začínám ožívat
Tedy, Marti, ty se díky své vlídné povaze dozvíš kde co zajímavého. Myslím, že tě mají dost rádi. Jen s těmi konzumenty vodky by si nás nemuseli plést:-))
(navíc vodku nemám ráda).
Ty pampelišky jsou zdravé což o to, ale písícan...to ne:-))) A znají kopřivy?
Díky, že ses s námi podělila o hezkou člověčinu.
Maruško, to se mi stává často, že si zejména starší lidé myslí, že jsme bývalá sovětská republika... kopřivy znají taky, oni dělají saláty ze všeho zeleného, co vyleze zjara ze země (a kromě muchomůrky zelené snad sbaští a zužitkujou úplně všechno)
Jo, Marti, vysvětlování jídelních, oblékacích a dalších pravidel cizincům v cizině je často legrace! Člověk se nejen zasměje, ale i dozví spoustu nového. Sem tam i něco přinese na rodnou hroudu!
pravda, já jím teď pampeliškové listí jako splašenej králík a doufám v pevné zdraví i obnovu šedé kůry mozkové třeba:-)