Vytesat do kamene - ze srdce souhlasím!

supr článek, umíte to!...:-)))..Už se těším na další!..

To by se mi líbilo! Marto. Ale zatím kafraj a kafraj - inu Češi. Měj se fajn tam u vás na jihu a zas někdy napiš něco ze života.

Marto, moje řeč! Nejde to nějak udělat, abys psala častějc?

Zuziku, ale to vis, ze jde... jen si utridit, co bych chtela a muzu, a co by se melo, ale nemusim... mas se uz lip?

Jo....o tom to je. O knedlících, koprovce, respektu k tomu, že někdo jde pomaleji než já. O podané spadlé holi. O součtu malých sil.

Díky a at se daří a brzy zase můžete utíkat ke knedlíkům ze skutečné tělocvičny.

Haha, to je vtipne, ano, aby se stav veci navratil do starych dobrych koleji, snad ta doba do par mesicu prijde... pocitam ze nejdrive koncem jara...

Marto, neskutečně pravdivé a moc díky za tento blog! Zdravím

Ahoj Jitunko moje, dekuji - asi jsem byla v minulem zivote pedagogem, ale pripada mi, ze obzvlaste oni jsou v ceske spolecnosti podcenovani... a to je spatne, to je proste spatne.... Mej se hezky, papa

Paní Marto, to je skvělý blog, s chutí jsem se začetla a mluvíte mi z duše. Je mi smutno, když vidím, jak si někteří lidé neváží ani práce ostatních, ani sebe vzájemně. Já coby knihovnice žádné předsudky vůči dalším profesím necítím, protože právě v knihovně se setkávám každý den s tolika lidmi tolika různých povolání a mnozí z nich se občas rozpovídají, svěří se, že jejich prostřednictvím do těch profesí trošičku vidím a v životě by mě nenapadlo nad žádnou prací ohrnovat nos. Dneska jsem obsluhovala například paní učitelku, která má potíže s hlasivkama už na začátku školního roku, a chvíli po ní mladou slečnu, která má ruku v ortéze, má zánět šlach, protože pracuje u pásu a dělá celou pracovní dobu ty samé pohyby, a taky telefonoval řidič autobusu, chtěl si zamluvit jednu konkrétní historickou detektivku od Vlastimila Vondrušky, pro níž si odpoledne přijde, protože se těší, až se večer zavře do pokoje, bude absolutní ticho a on se přenese do doby, kdy se jezdilo na koni.

Zdeni, kdybych pracovala v knihovne, tak bych tam mela i postel a bydlela tam, a nikdo by me odtamtud v zivote nedostal... mate skvelou praci, i kdyz to neni jen o tom "mam rada knihy"...dekuju za mila slova, mejte se krasne a snad se jednou v budoucnu potkame osobne....

Ciao tesoro, bentornata

Ciao amore, nojo, trochu to zapricinil, zaplatpambu, Patrik, protoze jsem si uvedomila, ze nejde odsouvat veci NA POTOM, protoze to POTOM nikdy neprichazi... snad tu budu casteji, uz si tridim priority v ziti na dulezite a ty vubec nedulezite...mezitim nic neni:_)

Paní Marto, díky za zajímavý a opravdu potřebný článek napsaný od srdce - a s gustem... To Vaše porovnání odlišných mentalit disciplinovanějších Italů, a nás, věčně ufňukaných, remtajících Čechů, co všechny trable svádíme na druhé a nikdy na sebe, potřebujeme jako "prase drbání". A je vidět, že ačkoliv nejste ohnivá Italka, ale Češka, dovedete se také pořádně rozohnit, když Vás něco naštve. Přeji Vám neutuchající vitalitu, stálý mysl pro humor, a hlavně hodně zdraví - ať se Vám všechno zlé, včetně toho vlezlého coronaviru, zdaleka vyhýbá.

Dekuju, Mirko, no, nemyslim, ze by Cesi porad knourali, ale maji smulu na tzv. vrchnost, jeden typek vedle druheho. Jaky kral, taky lid. Tak snad bude brzy lip. Ucitele tady jinak maji jine postaveni nez v CR, vlastne nejenom ucitele. Snad uz ta slusnost nabyde na sile....

Marto, díky moc za tento tolik potřebný blog. Ta slušnost se tady někdy krčí v koutě. Je dobře vědět, že to jinde jde, jak má.

Doufám, že se Ti ta potvora covidová vyhne.

Měj se moc hezky, a ještě jednou díky.

Ahoj Marusko, zatim se vyhyba, ale mozna jsem ji uz v unoru presla, jsem ve styku s tolika lidmi, ze mam imunitu asi jako male deti, co poziraji zizaly a nikdy neonemocni...a dekuju moc, mej se hezky!