- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
když přirozená úmrtnost je mnohem vyšší než vraždy?
navíc o několik lidí míň přinese užitek pro ostatní
... protože vraždění má alternativu. A tou je nevraždit. Je to alternativa mnohem výhodnější snad ve všech ohledech.
Jinak musíte být konkrétnější, na co přesně svou provokativní alegorií narážíte...:))
Poprvé jsem našel blog pana Kučíka. Autor mne překvapil kultivovaností výrazu, bohatostí argumentace a svými konzistentními názory. Děkuji mu za odvahu i za uvážlivost, s jakou je prezentuje.
Leží mi srdci skutečnost, že inflace příležitostí získat univerzitní vzdělání a zcela liberální posuzování obsahu a často i úrovně učitelů humanitních oborů těchto škol vytváří u vysokého procenta jejich absolventů jakési falešné veřejné mínění, mínění rádoby zelené a liberální, které pak vyžaduje informace, potvrzující jejich názory - např. ropná havárie je vždy velkou ekologickou katastrofou.
S vděčností vzpomínám zpravodaje ČRo v USA, který několik dnů po zániku těžebního zařízení BP v Mexickém zálivu a po prvních poplašných zpávách o zahnání ropné skvrny na americké pobřeží ve své reportáži odvážně uvedl, že projel velkou část onoho pobřeží a nikde žádné podstatnější škody nezaznamenal.
Potěšujicí je zpráva o dosud neznámých bakteriích, likvidujích uniklou ropu zcela přirozeným způsobem.
a poté pomalu hrdě umírat za konzumní společnost na pláži, jako ti nevinní delfíni, želvy nebo pelikáni... ale ta zvířata chtějí žít a nějaká ropa je jim ukradená. Jo to se to píše od umaštěné klávesnice ze severu Itálie...
http://www.nytimes.com/interactive/2010/04/28/us/20100428-spill-map.html
Plavat v ropě se mi nelíbí a nejspíše se to nelíbí ani žádnému ze zvířat. Někdo snad psal, že ano?
Jiná věc je, že se (možná nevědomky) pasujete do role obhájce zvířat. Vy znáte, jak věc zvířata cítí a vnímají? Vy víte, co opravdu "chtějí" a potřebují? Umíte s nimi komunikovat, máte nějaký způsob, jak Vám to sdělují? Nebo za jejich "zájmy" vydáváte pouze to, o čem VY, ČLOVĚK, usoudíte, že je jejich zájem?
Myslíte, že zvířata ve svém jednání zohledňují zájem lidí? Pokud by měl člověk jednostraně zohledňovat "zájem" zvířat (o kterém se může jen dohadovat, protože ho ve skutečnosti nezná) na úkor člověka, kam až má zajít? Má 10.000 ptáků hodnotu 10, 100 nebo deseti tisíc lidských životů? Má hodnotu zpoždění ekonomického růstu pro 1, 10 nebo 100 milionů lidí? Co myslíte? Odpovědí vyjádříte VAŠE hodnoty.
O hodnotách zvířat nevíme nic.
o konkrétní a úplné zdroje k uváděnému? Děkuji.
Nevím, Štěpáne, co považujete za "konkrétní a úplné zdroje", jelikož jsem je v podstatě už uvedl. Jestli máte na mysli nějaký jednoduchý link, na který stačí kliknout, pak takový nemám.
Vycházel jsem především z knihy Bjorna Lomborga Skeptický Ekolog (Dokořán, Lib. institut, 2006, str.222-227), ohledně dat o ropě, případu Exxon Valdez, Perský záliv, apod. (kniha je plná statistických dat a grafů), dále ze Sciencedaily.com mám obrázek a proces přirozených úniků ropy v moři, z NOAA obrázky a výsledky regenerace pobřeží na Aljašce, dále jsem přečetl možná 2-3 desítky méně podstatných článků z internetu k danému tématu, ale odkazy na každou navštívenou stránku samozřejmě nearchivuji. Odstavec o velkých firmách je mou úvahou na základě dřívější četby ekonomických knih J. Simona, Hayeka, a dalších, ze kterých si člověk tvoří obecný světonázor (to není na citaci zdrojů). Stačí alespoň takto...?
úžasná idea! :-) Malá firmička = malé dobro, gigantická firma-moloch = velké dobro! :-)) Jste mě pobavil člověče... (no, tak aspoň tedy vznesu otázku, v čem podle vás to velké/malé dobro spočívá...)
Je to pochopitelně taková myšlenková zkratka - článek je i tak dlouhý, abych ho ještě navíc nafukoval nějakou socio-ekonomickou sondou o přínosech koncernů pro společnost...:))
V krátkosti tím myslím to, že velké koncerny (díky svým větším možnostem a zaopjením do mezinárodní kooperace) mají větší dopad do každodenního života svých zákazníků, než malé firmy. Jsou schopny nabízet zboží a služby nesrovantelné technologické úrovně za mnohem nižší cenu. Malé firmy se soustředí na spíše podpůrné zboží a služby okolo, technologickými tahouny jsou stále více firmy velké. Není na tom nic špatného, těží z toho zejména koncový spotřebitel, kterému roste životní úroveň. Kdyby to nebylo pro koncové uživatele výhodné, koncerny by ztratily své opodstatnění a nic by je na zemském povrchu neudrželo... Ale realita ukazuje, že tomu tak není.
Tím víc, čím víc nás je. Až nás bude zanedlouho těch 9 miliard, tak nastane konečně na Zemi idylická rovnováha a pohoda. Od obdivovatele psychopatického demagoga B. Lomborga nelze jiný názor očekávat.
Jako clovek, ktery se asi jako jediny z mala jel osobne podivat na misto ropne havarie a sledoval to v prubehu casu, musim souhlasit z clanekem. Dnes...po asi 2 letech nepoznate vubec nic a vubec nikde. Co me tehdy prekvapilo, nebylo to, ze to zpusobilo smrad jako z otevrene nadrze streho traktoru v JZD a pozabijelo to ryby, ale ta rychla regenerace prirody. Po asi 3 tydnech bylo more...rekneme akceptovatelne...
Děkuji za příspěvek, musím říci, že je pro mně po tolika kritických reakcích určitou satisfakcí...:)) O kterém pobřeží to mluvíte... o zálivu Prince Wiliama na Aljašce nebo Kuvajtu...?
podle mě je každý únik ropy, srovnatelný se současnou situací, docela
průšvih. Vy tam píšete o úmrtí 250 000 ptáků atd., jako kdybyste si mazal na
chleba máslo. Prostě pohoda, ta příroda se z toho nějak vyšrábe. Jasně, že se z toho nějak vyškrábe, ale mršit bysme jí snad tolik nemuseli, ne? Nejsem ekologycký aktivista, o vině lidstva na GO mám pochybnosti, ale když se do moře, kvůli lidský blbosti, vyvalí ohromný množství svinstva, tak mi to teda ok nepřipadá.
článek je zajímavý, ale pravda bude někde mezi tím vším. Například denní čas strávený cestou do práce je už několik desetiletí konstantní na cca 1h. To co se mění je vzdálenost. Takže čas ušetřený rychlejší dopravou opět věnujete dopravě. výsledek přínosu je v podstatě nula. Ostatní Velká dobra ropy jsou na tom podobně .
Nevím, odkud jste přišel zrovna na tu hodinu, ale je nepochybné, že nyní cestujeme rychleji, než např. před 100 lety (kdy byly povozy tažené koňmi a mimo město hliněné či štěrkové cesty), pohodlněji a že se zvětšil náš denní dojezdný rádius z jednotek na desítky kilometrů. To už samo o sobě nese spoustu výhod (především v rozšíření možnosti výběru zaměstnání a nákupu - tento nenápadný fakt přinesl malou revoluci v efektivitě výroby, distribuce, zlevnění zboží a zvýšení sociálních výhod v zaměstnání).
Takže nemohu souhlasit, že "přínos je v podstatě nula". Není nula. Je podstatný.