Za ČEZ śtastnejší /Balkán se týká i našich peněženek/

Na Balkánu to doutná. V tom dýmu ze ztrácí, kolik nás ta divoká dobrodružství stála a bude stát. Budeme stále mlčící většina, co letí na poštu rychle a bez mozku zaplatit?

Předem oznamuji, že nejsem ekonom, ale pouhý český človíček. Jako i ostatní človíčci denně poslední dobou vídám záznamy z demonstrací v Albánii a Bulharsku kvůli cenám energií. Hlavním viníkem je podle občanů těchto zemí nejen jejich politická reprezentace, ale i „náš“ ČEZ. Možná, že bych měla odstranit uvozovky, protože je opravdu náš. Podíl státu a tedy nás občanů- je bezmála 70%.

ČEZ, tedy my jsme investovali v zahraničí 72miliard korun. Tedy každý z nás včetně kojenců baj oko investoval přes pět tisíc korun na dobrodružství pseudopodnikatelů na Balkáně. Nic proti Balkánu. Mám ho ráda, jezdím tam pravidelně, ale na rozdíl od našich politiků a podnikatelů bych tam neinvestovala ani kačku. Nevím, jestli byl někdo z čezáků někdy na Balkáně, možná tak s rodiči na Zlatých Pískách ještě za bývalého režimu nebo na skok a na žůžo večeři s naší politickou delegací.  

Jistě,je to lákavé sousto:  tedy urvat rychle Balkán – co se týče energií. Z dálky několika set kilometrů a jen s chabou vzpomínkou na RVHP se jistě jevilo sousto jako neodolatelné. Jenže…možná, že jsem měla čezákům či našim politikům poslat fotky nepřehledných kotoučů zašmodrchaných drátů, kterým se v Albánii říkalo- a zřejmě říká - elektrické kabely nebo hřebíků a drátů místo hodin. Ale ono by jim to bylo jedno. Vždyť to zaplatí odběratelé v Česku! A ti odběratelé mlčí. Občas najdou ve schránce složenku a k tomu nesrozumitelný rébus… a ihned letí na poštu zaplatit. Nikdy jsem neviděla, že by někdo: politici, ČEZ, média, vysvětloval, že krom jiného (tedy třeba zelené energie) cena stoupala díky divokým investicím na Balkáně a v Turecku.

Čtenáře jen mohu upozornit, že zřejmě další demonstrace proti ČEZu se mohou objevit třeba v Rumunsku. Naštěstí tomu nebude asi na Kosovu. Tam vstoupil ČEZ do tendru na lignitovou elektrárnu Obilič, největší a prakticky jedinou na Kosovu. Příště připojím foto, aby bylo jasno, jaký průser to je. Zasviňuje kus Kosova včetně Prištiny. Je to skoro nefunkční ruina, ale kouří a kouří. Samozřejmě bez vědomí veřejnosti vstoupil ČEZ – čti český občan- do tendru na rekonstrukci této ruiny. Naštěstí ČEZ asi někdo varoval a ten z tendru v roce 2010 ustoupil. Nebo ustoupili Američani? ČEZ šel do tendru jak sám, tak společně s Američany.

Jen tak na okraj bych naznačila, s jakou zřejmě rolí či s jakými cíli jsme my – Česká republika – vstoupila do válek na Balkáně. Té poslední na Kosovu. Není již tajemstvím, že si tam bývalí architekti války /včetně Albrightové/ snaží urvat, co se dá. Zakládají firmy, rýsují plynovody…. Jenže Albánci jsou Albánci, jiná mentalita. Za „Turků“ se dali koupit za snížené daně, pokud konvertovali k islámu, kdežto Srbové raději trpěli, než by opustili křesťanství. Z dálky několika tisíc kilometrů se  Albánci jevili jako „průstřelnější“. Ten kus světa není totiž vůbec chudý na nerostně suroviny, za určitých okolností může být i zajímavý pro podnikání a rozšíření trhu pro skomírající ekonomiky v krizi. A to šlo v „kosovském“ problému.

Ano, byznys je byznys…  Ale je otázkou, kdo ho platí a kdo si to nechá líbit. Investice do Balkánu jsme již zaplatili. Ale to ještě není konec….

A ještě K Albánii. V roce 1999 vstoupila trh Coca-Cola. Továrna byla „ochráněna“ ostřelovači za hradbou pytlů s pískem. V roce 2001 se v Albánii ztratili tři čeští studenti. Dosud se nenašli, jedno z možností je, že byli „dárci“ orgánů.  Velvyslankyně Markéta Fialková v Tiraně se pídila po jejich osudu. V roce 2011 náhle zemřela. Proč?   

Předem se omlouvám, že jsem investice ČEZu do zahraničí zřejmě podhodnotila.  Vycházím z dostupných informací a doufám, že „jiní“ se akcionáři podílí stejnou měrou.