Má stín konce života nějaký rozměr ?

Vysoká škola evropských a regionálních studií a jihočeská pobočka České společnosti politických věd v Č. Budějovicích uspořádala dne 28.3.2007 mezinárodní konferenci pod názvem „Člověk ve stínu svého konce.“ Jako účastník této konference jsem přispěl do sborníku článkem, který následuje.

1. vymezení „délky“ stínu konce života

            Ve snaze nalézt fundovanou odpověď na  tuto otázku potřebujeme určit její vhodnou strukturu, tj. určit počátek a konec „stínu“ a tím definovat  v takto vzniklém intervalu předmětný segment obyvatelstva. Posléze se zabývat jeho rozborem, odvodit zjištěné problémy a event. naznačit jejich řešení.

            Poměrně precizně je definován konec tohoto intervalu, tj. moment kdy sám člověk
i jeho okolí tj. např. včetně nemocničního personálu, vezmou na vědomí, že nemocný trpí nemocí, která je neslučitelná se životem, tj. terminální stav „pre finem“. / viz.: R.Goldmann, M. Cichá: Univ. Palackého Olomouc, pedagogická fakulta, vyd. 2004 „Etika zdravotní a sociální práce“ /.

            Ještě přesněji je stanoven  počátek tohoto intervalu dle demografické teorie, a to věk 65let  / ČSÚ, www obyvatelstvo /,kdy převážná většina občanů toho věku opouští, víceméně nuceně, dosavadní výkon povolání.

              Segment obyvatel  vzniklý ve výše definovaném  intervalu  můžeme označit pro naše úvahy za IV. stav.   Za III. stav budeme považovat dobu výkonu povolání, za II. stav  dobu přípravy na výkon povolání a za I. stav dobu dětství.

 2. charakteristika IV. stavu

         Zlepšení  životních  a pracovních  podmínek, pokrok v medicíně a prosazování sociálních práv vedou k tomu, že méně lidí dnes umírá předčasně. Více lidí má možnost prožít delší život než v minulosti a starší lidé tvoří stále významnější část populace než kdykoliv v minulosti. Stáří je přímou zkušeností stále vyššího počtu lidí.

            Demografické rozbory  ČSÚ signalizují, že česká populace bude velice progresivně stárnout. Tak podíl lidí starších 65 let činil v roce 2003 12,5%, v roce 2005 14,2% obyvatel. Podle střední varianty projekce bude činit tento podíl v roce 2010 již 15,8%, v roce 2030 již 22,8% a v roce 2050 kritických 31,3% všech obyvatel.  Srovnáme-li tvar tzv. stromu života z roku 1946, kdy se podobá vánočnímu stromku, pak strom života v roce 2050 má tvar  hřibu

kouře atomového výbuchu /viz. příl. č.1 a 2 /.

  Takto progresivně rostoucí počet starších lidí představuje v důsledku zvyšujícího se vzdělání a zlepšujícího se zdraví   populace velký společenský problém. Tento jev však současně představuje potenciál pro sociální a ekonomický rozvoj a je velikou společenskou výzvou ! Ta by měla jednak integrovat  seniory do ekonomického a sociálního rozvoje a vytvořit věkově inkluzivní společnost.

 3. vládní řešení

            Ke splnění tohoto úkolu přijala vláda České republiky  „Národní program přípravy na stárnutí na období let 2003 až 2007“, a k jeho realizaci zřídila svým usnesením č. 288/2006 „Radu vlády pro seniory a stárnutí populace.  Národní program  je rozčleněn do deseti částí. /  / Již název částí vyjadřuje zaměření tohoto programu. I.část nese název „Etické principy“, II. část „Přirozené sociální prostředí“, III. část „Pracovní aktivity“, IV. část „Hmotné zabezpečení“, V. část „Zdraví životní styl a kvalita života“, VI. část „Zdravotní péče“, VII. část „Komplexní sociální služby“, VIII. část „Společenské aktivity“, IX. část „Vzdělávání“ a X. část „Bydlení“.

Cílem je, aby byla respektována lidská práva, gendrový aspekt politiky stárnutí,

důraz na rodinu a mezigenerační vztahy, zvláštní pozornost byla věnována

menšinám, rozdílům mezi  městem a venkovem aj.

            Významným krokem ke zlepšení obslužnosti ve sféře sociálních služeb je nový zákon sociálních službách, který směruje finanční prostředky do rukou těch, kteří sociální služby potřebují přímo. Aby dotčené oprávněné osoby mohly samy rozhodnout, jaký druh sociální péče využijí.

Očekává se, že podstatně klesne tlak na služby ve stacionárních zařízeních. V té-

to oblasti, dle studie Jána Mišoviče, ext. lektora TF JU v Č. Budějovicích, pro skupinu obyvatel starších 80 let, ve  které je na pomoc při sebeobsluze odkázáno 23% účastníků, při vybavenosti na úrovni roku 2003 /tj. 28 míst v DD na 1000 ob./ v roce 2010 by  bylo zapotřebí  7530 nových míst!  Náklady na vybudování jednoho místa v DD je pak možno porovnávat s dotacemi dle zákona o sociálních službách.

4. podíl neziskových a obecně prospěšných organizací

            Úloha státu je neopominutelná a nenahraditelná, a to zejména materiálním a organizačním pokrytím potřeb tohoto segmentu obyvatel.  Za nejdůležitější lze považovat financování důchodů. ať již starobních či jiných a vytváření odpovídajícího společenského prostředí zejména legislativní činností.

            Státní reglement je kompetentní v celostních, hromadných řešení z hlediska celého segmentu IV. stavu.                        

Nemůže však nikdy pokrýt psychické potřeby mikroskupin a zejména nemůže pokrýt psychické potřeby jednotlivců. To je úloha dobrovolnických společenstev jako jsou různé svazy důchodců a seniorklubů ev. obecně prospěšných organizací.

 6. činnost SENIORKLUBU MLADÉ v Č. Budějovicích  /1999-2004/

            Autor tohoto příspěvku se rozhodl ve druhé polovině roku 1999 založit obecně prospěšnou organizaci SENIORKLUB MLADÉ  / je to žertovné: senioři z Mladého, avšak jde o název městské čtvrti Č. Budějovice 6 / ,  v místě svého bydliště tj. v Mladém.

„Co mne k tomu vedlo, proč jsem pocítil nutkání, abych ve svých 70letech podnikl tento komplikovaný krok ?“

Byla to zkušenost, kterou jsem získal jako člen okrskové volební komise č. 87

ev. 88 popř. č. 73, když jsem nevynechal ani jedny volby, které se konaly od roku 1989. Při obcházení voličů s mobilní urnou jsem se setkal s lidmi - seniory, kteří byli osamoceni, a tím více byli „sami“, čím více rodinných příslušníků bylo v jejich blízkosti.  Možnost popovídat si s příchozími byla pro ně povzbuzující událostí, neboť byly i náznaky, že právě příbuzní nebyli nakloněni účasti prarodiče na volbách.

Ten pocit důležitosti, ten pocit rovnocennosti s ostatními, ten výkon volebního aktu  potvrdil jejich duševní a nikoliv jen materiální potřebu, a to, právo na respektování lidské důstojnosti.

Dospěl jsem k závěru, že nejvíce významný je způsob jakým se jedná s účastníky toho segmentu, a nejen s nimi, a na této myšlence jsem postavil činnost obecně prospěšné organizace dle zák. č. 248/1995 Sb., způsob, který co nejvíce ctil subjektivitu osobnosti.  Organizované schůzky vypadaly zevně stejně jako  schůzky s „důchodci“ organizované jinými organizátory, avšak zevnitř se lišily obsahem. Zásadně byli zváni účastníci, kteří v tom období dosáhli svého životního jubilea t.j. od 65.r. a dále po pěti letech, kdy jim byl předán blahopřejný list a  květiny. Hlavním aktem bylo osobní blahopřání představitele magistrátu  města Č. Budějovice, kdy se v tomto vystřídali  všichni náměstci vč. primátora.

Takto se uskutečnilo během pěti let v rozmezí od prosince 1999 do května 2004 celkem 17 takových setkání.  Během té doby bylo na území města České Budějovice 6 / voleb. okrs. č. 87 a 88 / osloveno 424 osob, a to i opakovaně. Pro porovnání intenzity této činnosti  let/uvádíme, že počet voličů  vol. okr. č  87 a 88 činí cca 2.000 osob celkem / od 18 let/.

 7. zkušenost autora příspěvku

            Využil jsem „revoluční“ doby a i když jsem v roce 1989 dovršil  „důchodový“ věk přesto jsem pokračoval v zaměstnání. Odešel jsem z podniku, kde jsem byl téměř 25 let ve výpočetním středisku jako projektant a programátor ekonomických agend koncernu JČE a využil jsem nabídky nastoupit na místo nově založené kanceláře Československé obchodní a průmyslové komory v Č.Budějovicích.

Pak jsem přešel do podnikatelské sféry ve věci ekonomického a organizačního poradenství. Následně jsem nastoupil do funkce tajemníka Okresního sdružení  podnikatelů v Č.B a v 65 letech jsem ukončil svoji činnost jako manažer Sdružení nezávislých kandidátů Č.B.  Chtěl jsem ukončit svoji činnost, neboť moji synové založili v Praze společnost s ruč. omezeným a chtěl jsem jim být „ k ruce“. Na žádost jsem nastoupil do funkce ekonoma na Vyšší odb. škole v Č.B, kde jsem působil do roku 1999, tj. do 70 let. 

Takhle „rozjetý“ jsem si byl vědom, že nemohu zastavit. V té době jsem se proto rozhodl založit obecně prospěšnou společnost Senior Klub Mladé v městské části 6, abych pozvolna mohl „vysadit“ bez újmy na zdraví !  Po pěti letech se věnuji studiu zejména sociologie, historie a jazyků, jsem členem jihočeské pobočky ČSPV při VŠERS, členem ČKA a v posledních volbách jsem kandidoval za SNKED Č. Budějovice.

Ano, takhle jsem si představoval  „důchod“. 

Ano, chci se v budoucnu věnovat charitativní činnosti a angažovat se i společensky. T.zn., působit v těchto „mezerách: kde je dost volného místa.

Ano, to přeji všem mým současníkům !

P.S.

v     Také já si kladu otázku jak se připravit na terminální stav „pre finem“ - první odpovědí je, že ve věku 78 let  vypořádávám majetkové vztahy a uspořádávám dokumenty, které bude rodina potřebovat v budoucnu     

v     Zhlédl jsem Svěrákův film „Vratné láhve“ - z mého pohledu se mi jeví jako plochý pohled do této problematiky, nejde do hloubky! Takhle je to film pro mladé, je to legrace, kořeněná erotikou, to však je dnes předpokladem komerčního úspěchu.

v     Vlastně jsem přípravu mého příspěvku začal studiem knihy T.G.M. „Sebevražda - hromadný jev společenský“. Studium  aktualizoval odchod ze života skladatele Karla Svobody.  Zřejmě je těžké připuštění, ten pocit obav z neúspěchu.  K. S. není sám,  viz pp. Brodský,  Tigrid aj.

v     Dne 13.3.t.r. zasedala Rada vlády pro seniory a stárnutí populace, kde došlo

k  hodnocení dosavadní činnosti a byly vytýčeny úkoly na období 2008-13.

České Budějovice  16. března 2007

Příloha 1)

Příloha 2)