Co je systémový přístup?

   V době PGS studia na VŠE 1970/72 v kurzu "Technické  prostředky v HŘ " jsem teprve pochopil co to je tak často "fedrovaný" pojem systémový přístup.  Šlo vynikající didaktiku tzv. Kurzu ze září 1967 zpracovaný učiteli katedry Vědeckého řízení jako Jaroslav Hýbl, M. Adamec aj. Dílo často bylo diskutováno na republikových konferencích KAK a KVŘ  v  Mar. Lázních zej- ména pp. Jaroslavem Jiráskem, prof. Skálou z Liberce, a j. Účastnilo se vždy na 100 systémo- vých inženýrů. 

    Na těchto seminářích docházelo ke koncentraci všeho vědění v celém oboru NH, jak vyplývá např. ze sborníku 7. celostátní konference SI 1988 , vydaný DT ČSVTS Praha. Na materiálu 58 příspěvků o 232 str. byly popsány procesy z oblasti výroby, např. p.M. Barták "Kompexní auto-matizace výroby ložisek v k.p. ZVL Praha" , nebo z oblasti VTR jako např. K. Bárta "Modelování systému řízení VTR,  z oblasti dopravy, např. "Řešení IS železniční osobní přepravy od Z. Hrudka a K. Říhy až po nevýrobní sféru jako odvážná práce ing. Ehlemana " K některým aspektům efek-tivnosti nevýrobní sféry.   

Byly předneseny vysoce odborné studie  např. od M. Halady jako " Metody SI" dále práce K. Ma-čáka "Fuzzy systémy a Petriho sítě . Osobně jsem přispěl svou hřivnou příspěvkem " K některým otázkám orgware."

Materiál přebohatý. Pokud se jednalo o technické systémy, kde transformace jsou předem spolehlivě determinovány, přihlížel host MV tomuto ruchu shovívavě. Šlo o praktické ekonomicy příznivé podněty.  V okamžiku, kdy se začalo diskutovat o fuzzy jevech, jevech definovaných neurčitě  nebo dokonce v rozporu s dialektickou logikou, nahrazovanou logikou kybernetiky byla vyhlášena přestávka na předčasný oběd a poté jsme s diskusi již nevrátili.

   Popřeli jsme totiž prohlášení tehdejšího tajemníka ÚVKSČ, Vasila Bilaka, že ..systém není špatný, ale špatní jsou lidé.... neboť z diskuze jednoznačně vyplynulo, že ... ve společenských systémech jsou lidé imanentní podmínkou fungování tohoto podsystému, a to a i s neurčitostí jejich chování! "