Byly doby, kdy jsem více bojoval za ostatní než za sebe, pak jsem se dostal do situace, že bylo zrušeno mé místo (z hodiny na hodinu) a byl jsem nahrazen jiným. Rok jsem sháněl práci a myslím, že v případě nějakého střetu s nadřízeným "rád" ustoupím. Holt si nemohu dovolit ten přepych být zásadový. Produkt dnešní doby.

Hezky řečeno, na věc mám stejný názor. Když jsem se nedávno s pár lidma o tomto problému bavil, tak jsem se setkával úplně se stejným postojem, jako měly ty prodavačky z článku.

Nabízí se tu otázka, zda chci v takové práci vůbec zůstavat?

Souhlasím s vámi i s vaší babičkou. Bohužel, přikrčená společnost je standard, kdo se hlásí o svá práva je exot a na rozdíl od vás nemám zkušenost, že by spolupracovníci šli společně do boje za práva kolegy. Ten jedinec má volbu do toho jít sám a uspět, ale musí počítat i s tím, že vyletí