- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Vás je v supermarketu velká škoda.... Mě se to Vaše líčení událostí strašně líbilo... Paní prodavačka popíše takovou triviální scénu z hypermarketu a explicitně otevře fylozofickou otázku o pravdě a jejích podobách... Já hypermarkety nemám rád a většinou jsem ten, který také pospíchá, protože tam nechce strávit ani o minutu déle než je nutné, ale asi se začnu více rozhlížet a sledovat, zda se v prodavačce neskrývá nějaký fylozof, kterého tam baví dělat proto, aby nasál ta témata k zamyšlení... Karma a to ji moc často nedávám
Vy jste fakt přesvědčen, že se píše "fylozof" a "fylozofie" nebo je to recese?
nejste blbá prodavačka...ale člověk, kterého radost potkat. Nenechte se otrávit. "Mám" pár takových, co mi při nákupu zpříjemní den třeba jen pár slovy....za mě
A ten exot to přece nezkazí
V takových případech se mi vždycky vybaví scéna z úžasného filmu "Dvanáct rozhněvaných mužů" kde se věčně nasrrr...ý Lee J. Cobb obrací na Jiřího Voskovce s dotazem: Proč jste ksakru pořád takový slušný a korektní? A Voskovec mu odpovídá: Ze stejného důvodu, z jakého vy jste hrubý a sprostý - byl jsem tak vychován (citace nejsou přesné, ale smysl přesný je).
Karma. Pracovat s lidma je často o nervy...Pruděj už i v cukrárně, kam normální lidi jdou v pohodě...Zrovna tuhle jsem stála frontu a jedna paní přede mnou....AAAle, škoda slov...
Jednička byl člověk vychovaný,dvojka nevychovanec.Práce ,,za pultem! není žádný med.Sama jsem ji kdysi zkusila.A co někteří lidi dovedou,to jsem někdy nechápala.
Kdo nezkusil,nepochopí...
jo jsou lidi co jsou od přírody imrvére naprčení
No jo, mně taky naštvalo, když v DéeMku stojím sama u pokladny, jedna prodavačka je mezi regály a pokladní se vykecává deset minut se zákaznicí (pravděpodobně známá) Popravdě už jsem měla nakročeno k tomu, že jí ten nákup u pokladny nechám a odejdu. Takže toho naštvaného pána docela chápu.
Milá milunko, zákazníka pocity a dojmy prodavačů nezajímají. Z8kazník chce být obsloužen, pokud možno podle svých přání a představ.
I v tom prohnilém socialismu bylo propagováno pravidlo "náš zákazník, náš pán".
Dříve byli prodavači většinou i odborníci. Dneska? Spíše platí pravidlo: "Aha, Vy to jenom prodáváte."
K Vaší "historce" - spěchajícího pána jste nezajímala Vy osobně, ale to, že nemohl sehnat nikoho, kdo by mu rychle poradil. TO je mimo jiné důsledek toho, že prodejní společnosti šetří a tím pádem mají jen nezbytně nutné minimum prodavačů na provoz prodejny, nikoli však už prodavače PRO ZÁKAZNÍKY.
A o tom to je!
Autorce rozumím - chtělo by to jen trochu trpělivosti a lidskosti. Nic víc. Není to její vina, že zaměstnavatel nenajme více prodavaček. Situací, kdy jsme museli v obchodě čekat, jsem zažila také dost. Při nákupu koberce, oblečení, potravin... A nejenom u nás. V supermarketu ve Francii nebo ve Španělsku jsem to prožila také. Ve Španělsku jsme např.stáli s mužem u pokladny s jedněmi slunečními brýlemi asi 10 minut, než se objevil pokladní.
Pokud vidím, že prodavačka obsluhuje či radí někomu jinému, je to v pořádku. Počkám. Pokud je ochotná a laskavá, proč bych měla mít problém?
Autorce bych chtěla vzkázat jedno: Zákazník, který na ni pokřikuje a chová se neotesaně, si dělá vizitku sám. Těžko si připouští, že "neotesanec" jen těžko najde či uvidí kultivované prostředí a lidi. On to totiž ani není schopen vnímat.
Tak hlavu vzhůru prodavači, je nás dost takových, kteří chápou a ocení úsměv a ochotu. Jenom nás bohužel není tak často slyšet