Víte ono to je těžké. Na jednu stranu je pravdou, že kouření není zrovna něco co člověka obohatí a zlepší jeho život. Na druhou stranu je právem každého kouřit či nekouřit a povinností každého kuřáka neobtěžovat nekuřáky.

Nicméně, nikdo nenutí nekuřáky chodit do kuřáckých restaurací, nikdo nenutí dělat servírku, číšníka v kuřácké restauraci. Jestliže kuřák jde do nekuřácké restaurace, vstupuje tam svobodně a s vědomím, že si tam prostě nemůže zapálit. Stejně tak by to mělo být, když nekuřák jde do kuřácké restaurace. Vstupuje tam svobodně a s vědomím, že tam jsou lidé co kouří.

Ve Valašském Meziříčí je restaurace Přístav. Majitel z toho udělal nekuřáckou restauraci, neb sám je nekuřák. Po půl roce ta restaurace byla opět kuřácká. Důvod? Propad tržeb o 60 procent. Prostě odešli kuřáci a zůstali jen studentíci a alternativní lidé, kteří při cucání čaje a venku vykouřené marihuany prostě restauraci nemohli spasit. Přitom, pokud čtu diskuse a argumenty nekuřáků by ta restaurace měla, po té co se stala nekuřáckou, praskat ve švech, ale to se nestalo. Tak kde je chyba?

Jen bolševik dovede prohlásit soukromou hospodu za veřejný prostor. Já jdu do hospody na návštěvu, respektuji přání jejího majitele a podle toho se také chovám. Když mi kouření nepovolí, tak tam samozřejmě kouřit nebudu. Ale vy a vám podobní vtrhnou do této soukromé hospody a mávají zákonem v ruce, přikazují, diktují a buzerují a nařizují ostatním, jak se mají chovat. Co to musí být za život, chtít mít vše podchycené zákonem? Řešení je přitom absolutně jednoduché - nechodit tam, kde o vás nikdo nestojí.

Ani v soukromé hospodě se nesmí prodávat potraviny zraví škodlivé. A stejně se tam nebude smět vytvářet prostředí zdraví škodlivé. Vsaďte se, že to tak dopadne.

Pokud mám hospodu a pouštím do ní pouze svoje známé, nebude mi nikdo kecat do toho, jestli tam hulím nebo ne. Pokud tu hospodu otevřu ostatním kolemjdoucím, stává se z ní tak trochu veřejný prostor a já musím tak trochu respektovat názory veřejnosti. Jinak půjdou chlastat jinam a já nevydělám.

Jééé, nejste náhodou Létající Čestmír?

Mě kuřáci dost omezují. Jenže ne v kuřácké hospodě. Tam mi nevadí, tam já nechodím. Co se stane když nebudou kuřáci kouřit v hospodě? Přestanou kouřit? Ne. Budou kouřit o to víc tam, kde jsou na obtíž.

Uz v prvnim odstavci mate celkem podstatnou faktickou chybu - hospoda NENI verejny prostor.

A jaký to je prostor?

K tomu srovnávání místních zákazů třeba na koupališti a zákazu kouření a proč to lidem nevadí - u nás máme spíš ten pohled, že každý majitel nebo provozovatel jakéhokoliv zařízení by měl mít právo na to stanovit si vlastní pravidla, která v tom místě budou platit. Souvisí to i s obecným pravidlem "co sám nechceš, nečiň jiným", a málokdo by asi chtěl, v případě že si např. otevře svou vlastní restauraci, aby mu kdokoliv kecal do toho, jestli tam smí nebo nesmí povolit kouření, že musí tolerovat řvoucí děti, prodávat vodu z kohoutku, nesmí se blikat bleskem apod. Prostě uznáváme, že "tady platí vaše pravidla, když si založím něco svého, budou tam zase platit moje pravidla". Pokud s pravidly nesouhlasím, tak tam prostě nelezu. Je v tom taková reciprocita, která vychází z vlastní vůle lidí. Pokud ale přijde nařízení zvenčí, lidé se mohou právem cítit omezovaní, protože tam už ta reciprocita není, naopak omezení někoho jiného v můj prospěch se může v budoucnu změnit i v omezení mě samotného v můj neprospěch...

Stát uděluje povolení k podnikání za jím stanovených podmínek. Zákaz kouření v restaurací by byl pouze jednou z dalších těchto podmínek nutných,k provozování restaurace.

zákaz kouření v soukromé hospodě či restauraci samozřejmě JE omezením svobody.

Autorka článku míchá nemíchatelné a vytváří takový svůj gulášek. Osobně nejsem kuřák, ale jakýkoliv zákaz něčeho mi vydí a nejen ten, který mi vyhovuje. Tedy vadí mi i tací lidé, kteří v zájmu "velké věci" zakáží cokoli, podobně jako pisatelka blogu.

Pokud bychom neměli zdravotnictví zadarmo, nemuseli bychom se bavit o nějakém zákazu kouření. Kdo rozumí svobodě , pochopí a přijme také odpovědnost. Je jenom na nás jakou budoucnost si připravíme, pokud kouřím, přežírám se, nehýbu se, zadělávám si na problém. Problém je v tom ,že se pak o nás, náš zdravotní a sociální systém postará a stojí to obrovský balík a na ten se musí někde vzít.Mě osobně kouření nevadí a přesto, že nepatrně kouřím si radši sednu do restaurace, kde se nekouří. Jejich určitě hodně a pokud bude poptávka , tak jich bude přibývat. Pokud ne tak, tak to bude naopak. Ale tohle přeci nejde regulovat, na to si přeci každý z nás musí přijít sám. Bohužel ten správný bič je maskován zdravotní péčí zcela zdarma, neexistuje žádná odpovědnost jedince, nakonec to zaplatíme všichni a budeme si vesele kouřit , chlastat, přežírat se a zabývat se nesmyslnou regulací.

Zákaz kouření v soukromém podniku je omezením svobody.

Více o tom píšu ve svém dosud jediném článku:

http://pechar.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=488832