Rasový motiv

Může být někdo trestán za to, že si něco myslí?

Dle mého má každý právo si myslet co chce. Je věcí každého jedince, čemu věří, jaké myšlenky hlásá a co si myslí. Komunista má právo věřit svým myšlenkám, stejně jako já mám právo si o jeho názorech myslet, že jsou zcela mylné.

Stejně tak i rasista má na svůj názor, pohled na svět, absolutní právo - stejně, jako já si o něm mohu myslet, že je to primitiv.

Na co nemá ani komunista, ani rasista právo, je jít a zavraždit někoho. Je jedno, z jakých pohnutek, je jedno, jaký je motiv. Na vraždu jako takovou nemá totiž právo nikdo, každý má právo maximálně na sebeobranu.

Bohužel, žijeme ve zvláštní době. Zabijeme-li někoho proto, že je bohatý, nelíbí se nám, myslíme si o něm cokoliv, dostaneme určitý trest. Pokud však někoho zabijeme proto, že je daný člověk příslušník určité rasy, dostanu tvrdší trest, neb jde o tzv. „rasový motiv“.

Trestné činy provedené s rasovým motivem jsou něčím odporným. Zabiju-li někoho jen kvůli jeho rase, jsem hoden maximálního opovržení. Nejsem však hoden stejného opovržení, zabiju-li někoho kvůli jeho majetku, názorům, vzhledu, chování či kvůli čemukoliv dalšímu?

Proč je dle zákona jeden konkrétní druh motivu horším, nežli jakýkoliv jiný druh?

Či jinak řečeno, proč je jakýkoliv motiv - mimo rasového - pro zákon polehčující okolností?

Trestání myšlenek

Skutečnost je taková, že jakýkoliv trestný čin je proveden na základě názoru. Myslím si, že mám právo na majetek někoho jiného - a tak ho zavraždím, abych jeho majetek získal. Myslím si, že daný člověk není hoden svého života - a spáchám vraždu.

To, co se v případě rasově motivované vraždy soudí, není čin - nesoudí se vražda. Soudí se názor, pohled na svět.

Pokud půjdu do vězení na 20 let za vraždu dítěte, přičemž ve chvíli, kdy je vražda provedena na základě rasového motivu, „dostanu“ 25 let, dostali jsme se do situace, kdy za čin - za vraždu - dostanu 20 let a zbylých 5 let dostanu jako trest za můj názor, za mé přesvědčení.

Nikdo by neměl být trestán jen za svůj názor. Každý by tak měl „dostat“ let 25. Bez rozdílu.

Tomu se říká „rovnost před zákonem“.

Nezaslouženě obětmi

Zabije-li komunista majitele továrny, budeme daný čin soudit jako vraždu na základě „třídního motivu“? Zabije-li syn svého otce, budeme to soudit jako vraždu na základě „rodinného motivu“? Vždyť je to absurdní. Za každou vraždou je nějaký motiv a není důvod pro jejich kastování.

Není pro nás každý lidský život stejně důležitý? Není každý lidský život stejně vzácný? Stejně drahý? Není pro nás snad každý člověk jedinečným a důležitým individuem?

Zavírání lidí do vězení na základě jejich názoru a přesvědčení je politický útlak. Soudíme-li trestné činy s rasovým motivem tvrději, nežli jiné trestné činy, dáváme rasistům do ruky mocnou zbraň, nálepku „politických vězňů“, kterými se tak ve skutečnosti stávají.

Děláme z nich oběti, kterými se naprosto nezaslouženě stávají a z Romů, černochů a dalších tak - pro jejich smůlu - děláme v očích ostatních členů společnosti „chráněnou smetánku“. Vyznění celé situace je tak naprosto převrácené. Tomu, kdo by měl být odvržen jako vyvrhel - vrah - je zde dána nálepka oběti, zatímco těm, kteří jsou skutečnou obětí - Romové, černoši a další - je zde dána nálepka viníků.

Rovnost před zákonem

Soudit a trestat se mají činy, nikoliv názory. Každý má na svůj názor právo, každý si o tom však taky může myslet své. Jestliže jsou pro nás veškeré motivy trestných činů polehčující okolností a jen rasisté jsou trestáni „s plnou silou“, nemůžeme se divit, že se rozšiřuje okruh lidí, kteří buď přímo, nebo alespoň v hloubi duše vidí rasový motiv trestných činů jako polehčující okolnost.

Jsou to právě takovéto zákony, které rozdělují názory na správné a špatné, které rozdělují, který motiv vraždy je „správný“ a který je „špatný“. Jsou rasistickou šablonou, rozsévající rasismus mezi námi, rozdělující na ty „černé“ a „bílé“.

Chceme-li dokázat, že skutečně odsuzujeme rasismus a že spravedlnost je pro nás prvořadá, musíme jako první zlikvidovat ustanovení zákonů, která jsou rasistická a nespravedlivá sama o sobě. Rasový motiv je především motiv, důsledek nějakého názoru, stejně jako jakýkoliv jiný motiv. Trestáme-li jej přísněji, nežli ostatní činy, trestáme názor, nikoliv čin. Trestejme všechny stejně. To je rovnost před zákonem a spravedlnost, kterou bychom snad měli všichni požadovat.

A jen nakonec - jednoznačná sebeobrana není vražda.

Článek původně vyšel na Devian.cz.