Co čekat od polostátního fondu rizikového kapitálu?

K vládním prorůstovým opatřením se zařadí založení fondu rizikového kapitálu, tzv. seed fondu, jehož vznik připravuje Ministerstvo průmyslu a obchodu. Název je odvozen od anglického slova „semeno“. Můžeme tedy od nového „semínka“ čekat, že z něj vyroste krásná rostlina, která bude dávat plody, nebo naopak shnije bez užitku v zemi?

Fond bude mít za úkol vyhledávat a financovat perspektivní projekty především začínajících podnikatelů. Financování se bude dít formou přímého vstupu do firmy s tím, že v případě úspěšného projektu bude státní podíl prodán. Teoreticky by se tak prostředky daňových poplatníků měly vrátit ze ziskem, ale samozřejmě nelze čekat, že všechny firmy se svým projektem prorazí. V prostředí rizikového kapitálu se totiž míra neúspěchu pohybuje velmi vysoko. Fond by měl do roku 2015 rozdělit 1,3 mld. Kč z evropských fondů, další peníze přidají soukromí investoři (minimálně 30 %). Fond bude řídit správce, který bude vybrán na základě výběrového řízení.  

Mám obavy, aby se nepostupovalo jako v mnoha jiných případech čerpání z fondů EU, tj. existuje balík peněz na určité účely a ten se musí za každou cenu rozdělit bez ohledu na efektivitu a smysluplnost projektů. Nebo jako v rozpočtové sféře, kde se musí přidělené peníze za každou cenu vyčerpat do konce roku, aby se nemusely vracet do státního rozpočtu. Podle názoru předních odborníků na rizikový kapitál i aktivních investorů v této branži je plánovaný rozpočet seed fondu příliš vysoký vzhledem ke krátkému období, které stanovila EU pro vyčerpání prostředků (do konce roku 2015). Objevují se pochyby, zda v tak šibeničním termínu bude nalezen dostatečný počet projektů s potenciálně vysokou přidanou hodnotou. 

Ve srovnání s ryze soukromými investory může být problém v tzv. morálním hazardu. Pokud investor rozhoduje, kam vloží pouze své vlastní prostředky, postupuje mnohem obezřetněji, než pokud se bude jednat hlavně o veřejné peníze. Zde bude motivován jít do vyššího rizika, když většinu potenciální ztráty neponese on sám, ale daňoví poplatníci. Otázkou tedy zůstává, zda nezvýšit minimální limit účasti soukromého investora na 50 %. Za další sporný moment považuji podmínku, že evropské peníze nemohou být směřovány do našeho hlavního města. Přitom zde máme nejvíce vysokých škol, obchodních příležitostí i inovačního potenciálu.  

Ačkoli myšlenka fondu rizikového kapitálu se státní účastí není špatná a v mnoha zemích ji úspěšně vyzkoušeli, za důležité považuji konkrétní nastavení jeho fungování. Ďábel se totiž skrývá v detailech a ty by bylo potřeba ještě dopilovat. Jinak se můžeme dočkat velkých nepříjemností.