Syndrom týrané ženy: Evropa a islám

Přes to, že islám již od svého vzniku šikanuje své okolí a od začátku posílá vojska na dobývání Evropy, se naopak napadená strana snaží takové situace promíjet, přijímat je jako své vlastní problémy a někdy i zamlčovat. Evropa, neboli její představitelé, svádí vinu sama na sebe a mnoho národů a organizací žádá pro tyrany - muslimy, kteří terorizují určité území, více práv a oběť viní z diskriminace. To je prostě situace, která něco připomíná. A je to takzvaný "syndrom týrané ženy".

Syndrom týrané ženy je psychická nemoc způsobená fyzickým či duševním týráním, nejčastěji ze strany partnera. A i přes to, že existuje mnoho názorů, které tvrdí, že si za týrání může sama, je jakýkoliv druh týrání neprominutelný a téměř vždy je taková vina na straně týrané strany vyloučena. Na vině nebývá ani finanční situace, protože týrání je často zaznamenáváno i v zajištěných rodinách. Tyran je tak nastavený, nebo jeho chování spouští například alkohol. Ale základ je, že to musí mít v sobě. A je to tak, islám je tak nastavený a spouštěčem může být každý ústupek, jenž mu oběť - Evropa na jeho žádost neposkytne.

Projevy syndromu týrané ženy lze rozdělit do tří kategorií. Příznaky spadající pod posttraumatickou poruchu, dále příznaky spadající pod naučenou bezmocnost a příznaky naznačující sebezničující reakce. A Evropa, jakožto oběť týrání islámem spadá příznaky pod kategorii číslo 3. Evropa trpí syndromem týrané ženy - sebezničujícími reakcemi. Pojďme si vysvětlit společné znaky.

Jak je známo, islám trápí Evropu svými válečnými taženími již od svého vzniku. Na začátku dvacátého století všechny ty války a zotročování žen vyvrcholily vybitím více než milionu arménských křesťanů a až do teroristických dob, tedy pár desetiletí, byl jakoby klid. Arabský svět ale spolupracoval i s Hitlerem, nedá se tak říct, že by islám potkalo aspoň dvacet let nepřetržitého míru. Evropa trpí, ale stejně jako týraná žena si to dlouhodobě nepřiznává. Evropou myslím její současné vrcholové představitele.

Popírání viny útočníka je jedním ze základních prvků sebezničující reakce na týrání. Evropa opravdu popirá oněch 1400 let válčení s islámem. Mnohá fakta jsou v historii vynechána stejně jako mnohá média dnes vynechávají více než 90% muslimy spáchaných teroristických útoků. Přitom by stačilo jen oznámit každodenní počet obětí, to by si člověk hned udělal obrázek. Jenže média jako součást Evropy zamlčují mnohé, jen aby tyran nevypadal jako ten špatný. 

Minimalizace následků úzce souvisí s médii. Ta zamlčují pachatele, pokud se jedná o muslimy. Případ skupinou muslimů znásilněné ženy ve Švédsku je toho příkladem. Dlouho se médiím dařilo tajit identitu a národnost pachatelů. A vším tímto zamlčováním dochází k tomu, že je islám pro veřejnost brán jako méně škodlivý, než ve skutečnosti je. Podobným příznakem trpí některá česká média v souvislosti s romskými pachateli. Například iDnes.cz uvádí Roma pachatele jako "mladíka" a Roma oběť vždy jako Roma s kladeným důrazem na podezření z rasové motivace. 

Ano, s minimalizací následků týrání islámem Evropa naopak tlačí na posílení pocitu viny v sobě samotné. V lidech, kteří objektivně vidí problém, hledá rasisty a netolerantní jedince. Evropa odmítá, že by islám stál za násilí, kterého se muslimové na jejím území dopouštějí.  

A tímto zamlčováním Evropa vykazuje další příznak, popírání skutečnosti. Skutečnost, že muslimům islám přikazuje Evropu v podstatě šikanovat a časem si ji podmanit, si samotná Evropa nepřizná. Popírá například fakt, že by teroristické organizace souvisely s islámem, což je dalším přímým příznakem syndromu týrané ženy se sebezničující reakcí. 

Evropa popírá, že by teror trval delší dobu. Popírá, že by muslimové byli ti špatní. Popírá, že je jejich imigrační politika naprosto tragická. A ohledně islámu jakožto tyrana popírá všechna násilná kázání v mešitách, popírá všechny k násilí vyzývací transparenty na muslimských demonstracích, evropská média popírají všechny větší demonstrace proti tyranovi.

Odmítání záchrany: Najde se ale i hodně politiků, kteří nejsou tak úplně zaslepeni tímto syndromem. Nabízejí celou řadu řešení. Jenže při počtu, ve kterém se zástupci tyrana v Evropě nacházejí, musejí nabízet pouze řešení radikální. A to je problém. Evropa je odmítne jako rasisty či xenofoby. Mimochodem, xenofobie je strach z neznámého, jenže 1400 let znalosti o násilí a strachu nemůže v žádném případě způsobit xenofobii. 

Evropa si prostě myslí, že si za problém může sama, protože tyranovi neprokazuje dostatek úcty (omezování psů, vánoční stromek v Bruselu 2012, omezování vánočních výzdob, nechávání průběhu velmi agresivních demonstrací, nechávání území měst komunitám, které jsou nebezpečné, omezování práv původních obyvatel). Myslí si, že si pomůže tím, že nechá věci plynout (statisíce nových uprchlíků zastupujících tyrana, povolování tyranovi další a další "tradice"). A také doufá, že nikdo neuvidí její zranění (Švédsko a jeho gigantické počty znásilnění, z toho většina pachatelů přistěhovalci ze zemí tyrana, každá oblast s velkou komunitou zástupců tyrana jako ráj zločinu).

Evropa je dlouhodobě týranou "ženou". Je potřeba jí pomoct. Je potřeba změnit její myšlení - tedy celé její vedení, aby došlo k nápravě dříve, než skutečně dojde k tomu, že Evropa v záchvatu sebeobviňování "skočí pod vlak". Je potřeba vyhodit tyrana odsud dříve, než chudáčka Evropu pomalu zabije.

(IVCRN, můj facebook)