První veřejná zakázka na dodávku léčebného konopí směřuje mílovými kroky k neúspěchu a značné finanční ztrátě na straně prvního pěstitele.
Minulý týden ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) odpovídal na otázky redaktorky v pořadu 20 minut Radiožurnálu. Redaktorka byla velmi dobře připravena a většinu času věnovala problematice pěstování léčebného konopí. Pan ředitel poměrně obšírně vysvětloval, proč SÚKL nevykoupí od pěstitele objednané léčebné konopí. Ze současného pohledu má pan ředitel jistě pravdu, nedá se než souhlasit. Ale k této situaci správně nikdy nemělo dojít. SÚKL totiž neměl zakázku pěstiteli vůbec udělit.
Proč?
Pěstitel se od začátku pohyboval na samé hranici minimálních nákladů (včetně nájmu pěstebních prostor ve výši 1,50 Kč/m2/rok), aby měl šanci veřejnou zakázku získat. Zajištění opomenutého, ale oprávněného certifikátu kvality vrhne nyní pěstitele do jasné ztráty.
Dle mého názoru, uchazeč o veřejnou zakázku může být amatérem a může se ve své nabídce i mýlit. Právo na amatérismus ovšem zadavatel zakázky v žádném případě nemá. V tomto případě ani sám zadavatel (SÚKL) nebyl schopen správně posoudit, jaká je minimální možná cena veřejné zakázky při dodržení požadované kvality. Pokud by toho schopen byl, nemohl zodpovědně takovouto ztrátovou zakázku přidělit.
Mám obavu, jak proběhne další veřejná zakázka. Pokud se zadavatel nezačne chovat profesionálně a nebude schopen vyloučit nabídky s nesmyslnou cenou, čeká nás jen další neúspěch a pacienti bez požadované léčebné látky.
