Pomník Miladě Horákové

Po únorovém puči 1948 se sloučili komunisté a sociální demokraté v jednotnou Komunistickou stranu Československa. To ještě netušili jakého zločinu se dopustí !

Truchlivá atmosféra soudní síně
Čas vleče se krutě a líně
Prokurátor na ni křičí
Má povinnost ji zničit!
Po spravedlnosti ani slechu ani vidu
Poslyšte ortel všeho lidu
Smrt oběšením!

Marné jsou prosby
Einsteina a Eleonor Roseveltové
Sečteny jsou její dnové
Kde se ve vás tolik krutosti bere
Gottwalde Fierlingere!

Svět vytržen z kloubů šílí
Ještě poslední dopis svým milým
Jděte na louky a do lesů
ve vůni květů najdete mně
Bude to bolet ještě chvíli
ale pak už stále méně a méně
Ve věčný život věřím
Vrátím se ve vašem synovi či dceři

Pomník na Náměstí hrdinů odhalený
je mementem národu od této ženy!

Na soklu sochy je psáno
jedno jméno pro věky dáno?
Kdo by to řek? Jiří Paroubek!
Jidášským grošem je jisté
se podíleli i dnešní komunisté