Mé malé jubileum

Za dva roky 200 blogů. Dvakrát týdně na 30 řádků. Od pondělí do pátku. Ne není to poezie. Na tu si netroufám. Motto z diskuze: obvykle poezii nečtu, ale vás pane Kubo dycinky! Asi přehání, ale potěší.

Nepíšu prózy ale rýmy
Čtenáři asi neuvěří mi
Hledají poklad Najdou drobné mince
Nejsou jich stovky Spíš jde o jedince
Nevím kdo je kdo a který je který
Vím jen že píšu pro fajnšmekery!

O co tu jde? Asi věru
jenom o um či o důvěru?
A nebo o zvyk Kdo ví?
Poezie už nikoho neosloví?
Ztrácí se Zestárla prý v čase
Je zkrátka pasé

Za Máchy kdysi děva sličná
Pro dnešek už zcela nepatřičná
myslí si to mnozí
Zahltil nás kult prózy
Těžko se před ním kdo schová
chrlí jen slova slova slova...

Verš může zastoupit pár vět
Metaforou příběh povědět
V tom hektickém kompjuterovém světě
když sdílného najde tě
naladěného na stejnou notu
v adresném slovním spotu

Ne necítím vůbec snahu marnou
potýkat se se svoji nízkou karmou
Vzdávam čest kdo umí prózu psát
a má karmu kolem padesát
Ne nebudu líný
zvýšit ji aspoň o desetiny!