Byli různí

Otec také uslyšel davaj časy - ale od staršího človíčka, mužíka, bez hodnosti, který když kapesní hodinky švýcarské značky dostal, celkem kulantně vyplatil bankovku  asi 50 korun českých válečné měny, kterou vojáci měli. Takže aspoň tak, nebyli všichni stejní, toto byl  dobrák. Od těch  spíše jiných jsme se pak 40 let učili. 

Slávistický homelessák - bývalý

Davaj casy suda

Ten byl jeste dost slusnej.

U nás ty hodinky brali vzdy s pozdravem pro maminku

Hmm

Veršovat neumím, proto bez veršu.

Záleží vždy na člověku. Za otcem mé babičky přišel v roce 1945 mladý sovětský důstojník z předsunuté průzkumné jednotky a řekl: Schovejte si dcery i cennosti. Za námi přichází naše trestní oddíly. Poděkoval za nabídnutou sklenici mléka a odešel. A "časy" si nevzal...