Dům v pohraničí

Přežil dvě totality. Jako tato republika. Jako starý člověk. Je osamělý a chátrá. Schoulí se do sebe a čeká. Vlastně na co ještě čeká ?

Na starém filmovém kotouči
se česká rodina se svý domem loučí
v tom sudetském pohraničí
Za pár měsíců ho válka téměř zničí
Tak tak že stihnou utéct do vnitrozemí
Loučí se a pláčí Přetěžko je jim

Krajina je tu milá hezká
kolem dokola Hitlerova soldateska
Vida je mu jak šitý na míru
Tomu fešáckému z Reichu oficíru
Večer se tu schází vojácká parta
Hraje jim na housle Mozarta
Smutek padá na zahradu
Všichni jsou převeleni do Stalingradu

Ruský vojáček se zimou třese
Na kole veze  věcí že je neunese
Pustili ho z tjurmy nebo jiné ruské basy
Vyhrál válku Na rukách má pravé české časi
Svůj poklad schová kamsi do světnice
Pár dní pobude Nevrátí se více

Komunisté u nás nové pikle kují
Prý vesnice teď rozkulačují
Kdo do JZD nevstoupí toho zničí
Vykážou ho do pohraničí
Krov rozpadlý Je to tu divné celé
Domek má nové obyvatele
Vysídlený starý rolník má tu svou selku
Žádné mladé nepovedou na veselku

Ten domek tam doteď stojí
Lidé se ho bojí
Jen bezdomovec tam občas žije
Jako svědek naší mizerie