To, co byla pro nás před rokem 1989 Svobodná Evropa, je pro Kubánce Radio Martí. Castrovský režim přístup k svobodným informacím všemožně blokuje, ale technologicky tahá za kratší konec.
Radio Martí vzniklo v roce 1985. Kuba jeho vysílání intenzivně ruší, stejně tak znemožňuje přístup k jeho webu www.martinoticias.com a dalším zdrojům „nepřátelských“ informací. „Abychom dostali informace na Kubu, technologicky musíme být o krok napřed,“ říká ředitel Radia Martí Carlos Garcia-Perez, který nedávno navštívil Prahu. Kreativita zaměstnanců Radia Martí je opravdu pozoruhodná.
Jedním z hitů jsou papírové flešky. Vypadá to jako vizitka z tvrdého papíru. Z okraje se odlomí asi 1 cm široký proužek, který se zastrčí do USB slotu. V mžiku máte informace v počítači. Kromě toho vás papírové flešky vás spojí s virtuální sociální sítí, která umožňuje hromadné zasílání zpráv. Uživatel zadá čísla mobilních telefonů svých známých a Radio Martí pak celé skupině může posílat SMS zprávy. Říká se tomu Piramideo a kubánské úřady proti tomu nenašly účinný lék.
Kromě toho Radio Martí šíří informace mnoha jinými způsoby: vysílá na středních a krátkých vlnách (rušeno), provozuje TV vysílání (rušeno), distribuuje obsah na CD a DVD, využívá proxy servery v okolních zemích, rozesílá elektronický newsletter. Protože počítač a internet zatím nejsou na Kubě úplnou samozřejmostí a rozhlas je stále nejjednodušší technologií, Radio Martí si kupuje vysílací prostor na floridských komerčních rádiích a některé programy vysílá na Kubu přes jejich FM vysílače. Další novinkou je to, že Radio Martí nyní na Kubě zaměstnává placené novináře. Donedávna to americká legislativa neumožňovala. Podle ředitele Radia Martí mohou tito lidé volat své zprávy přímo do rádia, což přineslo novou kvalitu informací. A jaký efekt má toto všechno na situaci na Kubě?
Podle Carlose Garcii-Pereze režim začíná pomalu povolovat. „Ideologie na Kubě se vytrácí, vládě jde o přežití. Lidé tlačí na režim a žádají změny. Vláda, aby neztratila kontrolu, je nucena tyto změny pomalu přijímat. Státní monopol na informace se začal drolit a lidé se už nebojí zprávy hledat jinde. Kubánci vycházejí z podzemí a ztrácejí strach. Rodí se občanská společnost. Začal proces, který už nejde zastavit,“ říká Garcia-Perez. Projevuje se to například tím, že castrovský režim stále častěji do zahraničí pouští disidenty. Řada z nich se na „ostrov svobody“ nevrací, zůstávají v Evropě. Někteří z nich získali azyl v České republice. Na naši politiku často nadáváme, ale pro Kubánce jsme jednou z mála zemí, které svou podporu kubánské opozici míní vážně a podporují ji nejen verbálně, ale také materiálně. Máme k tomu své důvody. Vzpomínka na předlistopadové roky je zatím ještě živá.
