Minulý týden jsem měl možnost popovídat si se synovcem slavného průkopníka pop-artu. Andyho soukromý život byl podle něj jiný, než si většina lidí myslí.
James Warhola přijel do Prahy na otevření Centra pop-artu, kde je vystavena stálá sbírka prací jeho strýce. Je synem Andyho staršího bratra Paula. Andy ho ovlivnil natolik, že vystudoval v Pittsburghu stejnou školu jako Andy a podobně jako on odešel za štěstím do New Yorku. Jen si ponechal původní příjmení Warhola. Andyho navštěvoval jako kluk v 60. letech a potom znovu od konce 70. let. Jamesovy vzpomínky jsou jiné, než ty od Ultra Violet a dalších Andyho druhů z Factory.
Andy žil celá bouřlivá 60. léta v New Yorku se svou matkou, s níž mluvil rusínsky. „Ráno v deset v jedenáct odcházel do Factory. Domů přicházel večer. Pak většinou ještě někam šel, obvykle na nějakou párty,“ vzpomíná James Warhola. K sobě domů si Andy nikoho z pracovního prostředí nevodil a stejně tak nechtěl, aby ho příbuzní ve Factory navštěvovali. „Samozřejmě jsem za ním ve Factory byl,“ říká James, „ a musím říct, že jsem nikdy nezažil ty bláznivé výjevy, o kterých se psalo. Andy byl naprostý workoholik. Ve Factory byl vždycky zabraný do práce, maloval, tisknul, kolem něj spousta lidí. Žádné drogy a bujaré večírky jsem nezažil.“
Zdá se, že Andy Warhol žil několik životů. Jiný doma, jiný na veřejnosti, jiný s přáteli. O pozdějších letech Andyho života James Warhola vypráví: „Když zemřela babička, Andy se trochu změnil. Pochopitelně měl kolem sebe skupinu blízkých přátel. Jedním z jeho druhů byl Jas Johnson, ale začátkem 80. let se rozešli. Pak už žil víceméně sám.“ James říká, že chce poopravit obrázek, který lidé o Andym mají. „Je třeba si uvědomit, že Andy také měl rodinu. Na veřejnosti byl představován jako někdo tajemný nebo možná až divný, jenže Andy byl před kamerami plachý, před lidmi nikdy neodhalil celou svou osobnost. Když jsem vydal knihu My Uncle Andys, zavládlo překvapení – tento průkopník pop-artu žil se svou matkou?“
James Warhola se nakonec prosadil a stal se uznávaným kreslířem. Ilustroval přes 50 knih. Proslavil se bohatě ilustrovanou knihou My Uncle Andy, kde vzpomíná na rodinné návštěvy u Andyho a babičky. Andyho líčí jako přívětivého strýce, který pořád něco dělal: maloval, stěhoval obrazy, sbíral různé antikvární artefakty, kterými se pak inspiroval. Většina z nás si Andyho tvorbu spojuje s Factory, ale James na svých kresbách dokumentuje, že první pop-artová díla – např. Campbellovy polévky nebo Marilyn Monroe – se rodila začátkem 60. let u Andyho doma. „Proslavil se až výstavou v roce 1962. Nevím, jak se mohl soustředit na práci, s bratry jsme vždycky u babičky dělali rotyku,“ vzpomíná James.
Akvarely Jamese Warholy ze zmíněné knihy můžete vidět mezi díly, vystavenými v právě otevřeném Centru pop-artu v Praze. Sídlí v bývalé Galerii Středočeského kraje v Husově ulici 21.
Rozhovor s Jamesem Warholou si můžete přečíst na http://www.radio.cz/cz/rubrika/kultura/andy-warhol-byl-doma-uplne-normalni-clovek-rika-jeho-synovec-james-warhola
