Já jsem měla to štěstí, že jsem drobnější, takže když jsem žila před pětadvaceti lety v Singapuru, tak jsem neměla problém si cokoli obléct a místní prodavačky mi říkaly, že jsem "Chinese size" i když jsem vyšší než většina Číňanů. Předloni jsem v Xi-Anu uviděla ve výloze jednoho obchodu krásné qipao, prodavačka mi automaticky na vyzkoušení přinesla tu největší velikost. Bylo obrovské, přinesla menší, ale pořád to nesedělo, až velikost S mi byla akorát. Myslím, že Číňané nás automaticky vidí jako obry, přestože to tak není.

Ja mel podobnou zkusenost behem mych let v Japonsku. Sehnat boty na moje slapoty tam bylo nemozne. Stejny problem s jakymkoliv oblecenim. Znama Spanelka - nebyla tlusta, ale "dobre stavena" mela zrovna takovy problem tam sehnat spodni pradlo jako Vy v Cine. Ovsem to bylo koncem 70-tych a zacatkem osmdesatych let, ted, kdyz uz v Japonsku zije nesrovnatelne vice cizincu nez v tech letech, uz tam , alespon v Tokiu a Jokohame , existuji obchody s "evropskymi mirami". Podle syna byvaleho kolegy, ktery v Japonsku zije, nakup v tech "prozapadnich" obchodech ovsem udela poradnou diru do penezenky.