Zajímavé čtení.

Docela smutné zprávy ze země, kde zítra, znamená už včera

Nezoufejte, přijde čas, kdy tam pozítří bude znamenat předevčírem.

No, řekl bych, že v řadě popisovaných příběhů se naše domácí populace od té čínské zase tak moc neliší...

Pred par lety ty s nami trenovala Tai Ci (太極拳) mlada manzelska dvojice z Ciny, kteri tu byla na dvoulete stazi, po tom, ci si uz udelali jednorocni staz v USA. Presto, ze to byli Cinane, vyjmenovavali o Cinanech skoro vsechny ty negativni vlastnosti, ktere popisujete Vy. A navic, Vy jste se s tim mozna coby obyvatelka velkomesta nesetkala, si stezovali na neskutecnou povercivost Cinanu v mensich mestech a na vesnicich.Taky tvrdili, ze zatimco se o Severoamericanech tvrdi, ze jsou prilis zafixovani na penize, tak to neni nic proti vetsine Cinanu. Mate ohledne techto dvou veci (povercivosti a zafixovani na penize) nejake vlastni zkusenosti?

Dobrý den a moc děkuji za postřehy.

S pověrčivostí tolik zkušeností nemám, vlastně jen tři osobní. Maminka bývalého přítele, která bydlí na vesnici v provincii Henan, je pověrčivá velice. Na dveřích ložnice má plakát nějakého čínského bůžka, který je má během spánku ochraňovat a pravidelně chodí do místního chrámu zapalovat tyčinky, prosit o pomoc a podobně. V Šanghaji jeden spolužák, pochází z provincie Guangzhou na jihu, mi říkal, že pověrčivý není. Když mě ale vzal na návštěvu chrámu, sám se u každé sochy poklonil a něco mumlal. Zeptala jsem se ho na to a pověděl mi, že pověrčivý sice není, ale člověk nikdy neví, tak jen pro jistotu. Manžel pověrčivý prý vůbec není, ale dostává infarkt, když si nevšimnu, že jsou z okna nad ulicí vyvěšené kalhoty a měla bych pod nimi projít. To je prý pro ženu velké neštěstí. Vždycky mě přitáhne k sobě, abych se jim vyhnula.

A co se týče peněz, je to naprostá pravda. Ty jsou novou modlou, nezbytností, smyslem i čílem života. Samozřejmě se ozývají lidé, kteří se vůči tomuto životnímu stylu snaží vymezit, vláda se snaží lidi odradit od přílišného plýtvání penězi, ale i tak. Peníze jsou tím hlavním. Je to ale i pochopitelné, protože člověk tady nemá příliš jistot v životě a za všechno se musí platit - za vzdělání, lékařskou péči, šetřit na stáří, na dítě...

díky za info, lidi jsou prostě všude zhruba stejní, a dá se to vydržet, pokud si lidičky vzájemně neuřezávají hlavy, jak se kdysi dělo všude, jako třeba domorodci na Tchai-wanu...někde jsem četl. PS: Ale ovšem i v Amazonii a Keltové.

Kdo jsou dnešní Číňané?

Potomci těch, co přežili Maovu kulturní revoluci a velký skok ukončený obrovským hladomorem. Inteligenci si vylikvidovali (nebo stihla prchnout), tak, jak se to stalo v Rusku a jiných totalitách.

Tito venkované, tyto zbytky početného národa se s rudým praporem nad hlavou a s konfuciánskou pokorou k vůdcům v hlavě lopotně dopracovali k dnešnímu stavu společnosti. Jejich kolektivistické myšlení nejsme schopni pochopit, protože Západ nikdy kolektivisticky nežil. Jejich tradice byly dlouhou dobu zadupané do bláta rýžových polí, zůstalo jenom to, co dovolila Strana.

Jinak řečeno - zůstal jenom (s)prostý lid a jako (s)prostý lid se chová. I když je dnes lépe oblečený, než v éře velkého kormidelníka.