Už jsem Vám chtěl několikrát napsat... Dejte si pozor, aby Vám blog nepřerostl přes hlavu. Já jsem se na něm svého času stal naprosto závislý. Neustále jsem se koukal, kolik lidí si jej už přečetlo, kdo něco napsal do diskuse apod. Dnes si na něj někdy i několik dnů nevzpomenu, je to ale bohužel i díky tomu, že už na něj nedávám všechny své překlady. Ne nadarmo ti nejlepší blogeři publikují články jednou týdně a v diskusích pod svými články nediskutují - což mě na jednu stranu mrzí, ale na druhou stranu to chápu.

Máte zkušenost se sociálními sítěmi, takže jste si už nejspíš našla svoji vlastní cestu, jak se problémů vyvarovat...

Přeji Vám, aby Vám dělalo psaní Vašeho blogu radost, stejně jako dělá mě radost jej číst, a také Vám přeji, abyste byla v pohodě a aby Vám psaní blogu nepřerostlo přes hlavu. Hezký den.

Vazena pani Kateřino Krumpálová, Zde mate obcana, ktery vas muze podporit ve vasem clanku. Mohu jen dodat, ze tento zpusob pripravy jidla neni jen cinskou zalezitosti. Korejci a castecne i japonci pouzivaji tento zpusob vyzivy.

Moje poznatky jsou jen z jejich televiznich poradu vysilane na "Netflixu". At uz to jsou porady z materske Ciny, Hong Kongu, Taiwanu, Jizni Koree, poradu ze Singaporu ci Thajska. Vsak i zdejsi "azijsky market" nabizi mnoho podobnych moznosti. (Arizona). Mam v oblibe jejich polivky specialnimi nudlemi.

Jen jsem se jeste nenaucil jist "hulkami". Je to pro mne obtizne. (stary clovek se novemu tezko uci).

Dekuji za clanek.

Dobrý den,

Moc děkuji za zprávu! Také moc rádi sledujeme pořady o jídle, člověk tak procestuje celý svět. Co se týče hůlek, opravdu to není jen tak. Často máme trochu neobratné prsty a ztuhlé zápěstí. Také mi to chvíli trvalo. Táta si vždycky s sebou bere lžíci a má to vyřešené. I Číňané mají hned několik způsobů držení hůlek a ne všechno naberou napoprvé.