Dostana, aneb ve filmu se to může!

Šli jsme spát relativně pozdě a tak ranní vstávání nám moc nejde. Marek si šmakuje na dvou čokoládových koblížcích.

9.12.2008 Šli jsme spát relativně pozdě a tak ranní vstávání nám moc nejde. Mareček si šmakuje na dvou čokoládových koblížcích, které jsem mu včera koupila. Pak honem nachystat do plastové krabičky oběd a hurá do práce. Z Markovy kanceláře mi to trvá autem ještě tak patnáct minut do Artemis. Stráž nám prohlíží kufr a zrcadlem kontrolují podvozek auta, jestli náhodou nevezeme bombu. Dnes se v Artemis otvírá krevní banka, bude to velká sláva, dle všeho. Zjišťuji, že na oddělení jsou dvě pacientky. Ježiš, co tady budu dělat!? Jediná možnost, jak se zabavit, je si něco přečíst. Využiju toho, že se mi chce učit. Rouble tady má nádhernou knihu o laparoskopii. Tu musím mít. Hned si ji pročítám a volám Markovi, že Ježíšek dostal nápad na vánoční dárek. Ještě dnes si ji zajedu koupit. Proč takové knihy nemáme i v češtině? Jdu se kouknout na net. Páááni, u nás tahle kniha stojí asi šestkrát víc! Shalini měla službu a tak jde kolem desáté domů. Domlouváme se, že se ještě dneska setkáme a zajedeme zjistit, jestli někde tady v okolí nemají tu knihu. Haha, jsem opravdu sklerotik. Proč vždycky jdu nakupovat v úterý, když vím, že každé úterý mají všechny obchody zavřeno? Aspoň si teda dáváme indického MacDonalda. Tady nemají ty pravé hamburgery. Místo té opečené hnědé masové placky, tady mají placky z rozemletého kuřete, vegetariánské placky, placky plněné sýrem paneer a tak dále. Náhodou ta vegetariánská forma mi docela chutná. I když nejsem moc velký příznivec junk food. Musím ale uznat, že ty hranolky mi fakt chutnají. Pak jdeme na kafe a Shalini mě, na oplátku za pár výrazů ve francouzštině, učí něco hindi. Jedeme obě domů. Já spěchám, jelikož jdu za chvíli do kina. Vlaďka je zlato, vyzvedla mě před domem. Obdivuji její nebojácnost, má tu kuráž řídit v tom chaotickém provozu. Má velké autoToyota Innova. Tu u nás člověk neuvidí. Vyrábí se speciálně pro indický trh. Škoda, mně se to autíčko líbí. Hodilo by se nám doma, vrazili bychom tam kola, lyže…J Jedeme do MGF, jako v každém velkém obchoďáku, je tady kino. Lup do sebe kafčo a už si k nám přisedá Vlaďčin kamarád a trenér z fitka, Ind.

Mladý kluk, takový plachý s ne příliš indickými rysy. Neuvěřitelně mi připomíná jednoho mého kamaráda. Nebo že by ten můj kamarád spíše měl indické rysy?! Máme ještě trochu času a tak já mířím do obchodu s knihami. Ha, mají tady slevy. Pořizuji průvodce Nepálu, Prahy a Belgie. Každou knihu za dvacet korun, a to je prosím nakladatelství Discovery! Za chvíli ta sranda začne. Ve třetím patře kupujeme lístky a já s plnou taškou knih procházím kontrolou do areálu kina. Zase osobní prohlídka, jestli na sobě nemáme trhaviny…ale z toho, jak mi prohlížejí kabelku, mám pocit, že ty ženy to vyloženě baví objevovat taje evropské kabelky. Probírá se detailně jednotlivými věcmi, vše si pečlivě prohlíží, včetně telefonu, barevných papírových kapesníčku, pomády na rty, vlhčených kapesníčků, peněženky…ale s jakým zájmem si ty věci prohlíží, to mě až baví. Najednou paní říká, že tu tašku s sebou mít nesmím. Sakriš, to ty knihy, ten poklad, který jsem práve ukořistila, tady mám jako nechat? Ne příliš logicky mi knihy vytahuje z tašky a milou tašku mi skládá a dává mi ji do kabelky. Knihy mi strká do ruky. No chápete to? Kinosál je moderní, sedačky pohodlné. A překvapení večera, film je v hindi. Zrada. Žádné anglické titulky! To bude zajímavé. Naštěstí moderní hindi tvoří napůl výrazy v angličtině a často se stává, že lidé z hindi plynule přejdou na angličtinu a vice versa. Film s názvem Dostana má velice nekonvenční téma. Dva gaye. Respektive dva kluky, kteří se přetvařují, že jsou gayové. Toto je ale v Indii tabu! I přesto na to Indové chodí a líbí se jim to! Vše je točené v USA, v Miami. Udivují mne polonahé Indické krásky nestydatě se kroutící před kamerou. Když se Inda zeptáte, jestli je to nepohoršuje, řeknou, že tohle je přece FILM! Tam se to může. Zápletka je velice primitivní, na to ani člověk hindi umět nemusí, aby porozuměl. Do toho se tam zpívá a tančí. Ind je znuděný neindickým filmem a udiveně se ptá, kde je to tančení a zpívání??? Z těchto písniček se stávají hity hrané po rádiích od rána do večera. Sranda to je, opravdu, některé scénky se jim povedly. Nechybí klasický happy end. Po dvou hodinách mě začíná bolet zadek. Prý ještě hodinu…to snad ještě vydržím J S osezeným zadkem pak jedeme domů a já jsem ráda, že jsem obohacena o zkušenost indického filmu. Nebyla by to škoda a téměř ostuda odjet z Indie a nevidět Bollywood?