Projevy milující laskavosti k bližnímu svému

Pronásleduje mě silné uvědomění si faktu, že neštěstí s katastrofickými následky není o nás, co se vracíme hurónsky zpět do bezpečí západního světa, zázemí svých rodin, luxusu splachovacích záchodů i teplých sprch, ale především o těch, které tam necháváme za sebou… V beznaději, bez vyhlídky na lepší zítřky. Vždyť oni tam nemají žádné zásoby jídla, tekoucí vodu, nemocnice, natož léky a cesta, která je spojuje s civilizací na dlouhé měsíce zmizela z mapy světa. Místní jsou odkázani jen na pomoc shůry, zda přiletí helikoptéra s humanitární pomocí. Ale kdy a na jak dlouho tato dodávka vystačí pro celou vesnici?

Jak zemětřesení zasáhlo vesnici Lho a její obyvatele je shrnuto v autentickém záznamu, který můžete shlédnout na:https://youtu.be/W6mgI3Bgei8.

Záběry v upoutávce umocňující naše vnímaní skutečnosti jsem natáčela se souhlasem místní komunity třetí den po neštěstí s čistým záměrem pomoci dané oblasti. Přibližují veřejnosti bezprostřední následky kruté katastrofy a pevně věřím, že pomohou otevřít lidská nitra a nastavit pomocné ruce směřující  přímo k postiženým přírodním neštěstím. Domorodci byli velice vstřícní v naději, že jim pomůžeme. Byli ochotni poskytnout mi i rozhovory, ale museli jsme se rychle vrátit na bezpečné místo, protože hrozily další záchvěvy a otřesy.

Během několika měsíců tato bezbřehá tragédie, která se v Nepálu odehrála, vyšuměla z pozornosti veřejnosti, zmizela z televizních obrazovek hlavních vysílacích časů i titulků novinových článků, ale její následky - bída a nouze budou provázet osudy Nepálců ještě několik let či desetiletí, než se obnoví jejich životaschopnost příjmů a životy se navrátí do normálních kolejí. Vždyť oni přišli o to nejcennější - o své kulturní dědictví a národní poklady, jež po staletí lákaly davy turistů. Postupem času společnost zapomene a nahradí ji aktuální katastrofy, musíme si ale uvědomit fakt, že když se nyní zastaví příliv turistického ruchu, nebudou mít místní na dlouhé roky žádnou obživu. 

Jeden z průvodců se mi hned po neštěstí svěřil, že více jak milion lidí pracujících v turistickém ruchu přišlo o práci nejméně na pět měsíců, protože 90 % rezervovaných zájezdů a treků bylo okamžitě po zemětřesení zrušeno. Bohužel se to týkalo i jeho.

Jak se říká, vše zlé je k něčemu dobré, a i ta největší tragédie může znamenat počátek něčeho nového. Sociální cítění umocněné empatií na pomoc druhým zmobilozovalo mé síly a charitativní aktivity, protože sepětí s místními a především očité svědectví utrpení lidských osudů mě hluboce zasáhly. Jejich pohostinnost a náklonnost byla bezmezná až obdivuhodná. I když sami nemají skoro nic, neváhají se rozdělit a obdarovat cizí čímkoliv. Velkolepý, láskyplný přístup k životu a štědrost k jiným lidem jsou nezapomenutelné až nakažlivé. 

Jsem všem nesmírně vděčná za ukázku lidské houževnatosti, důstojnosti a srdečného společenství, díky kterým vzdorují vznešeně všem nástrahám osudu i hříčkám přírody.

Po návratu jsem se vehementně snažila zorganizovat sbírku právě pro tuto oblast, ale byrokracie a české zákony nejsou obdobným dobrosrdečným aktivitám nakloněny. Pevně věřím, že obdivuhodně závratné cifry, jež se vybraly na konto Nepálu prostřednictvím velkých organizací dorazily tam, kde byly nejvíce potřebné.

Všem, kdo přispěli, třeba jen dárcovskou sms, patří mé obrovské díky!