Neštěstí s katastrofickými následky není o nás, co se vracíme hurónsky zpět do bezpečí západního světa, zázemí svých rodin, luxusu splachovacích záchodů i teplých sprch, ale především o těch, které tam necháváme za sebou...
Pronásleduje mě silné uvědomění si faktu, že právě odehrávané neštěstí s katastrofickými následky není o nás, co se vracíme hurónsky zpět do bezpečí západního světa, zázemí svých rodin, luxusu splachovacích záchodů i teplých sprch, ale především o těch, které tam necháváme za sebou… v beznaději, bez vyhlídky na lepší zítřky. Vždyť oni tam nemají žádné zásoby jídla, tekoucí vodu, nemocnice, natož léky, a cesta, která je spojuje s civilizací, dodnes neexistuje. Jsou odkázani jen na pomoc shůry, zda přiletí helikoptéra s humanitární pomocí. Ale kdy a na jak dlouho tato dodávka vystačí pro celou vesnici?
Jak zemětřesení zasáhlo vesnici Lho a její obyvatele je zpracováno v autentickém záznamu, který můžete shlédnout na: https://youtu.be/W6mgI3Bgei8.
Záběry v upoutávce umocňující naše vnímaní skutečnosti jsem natáčela se souhlasem místní komunity třetí den po neštěstí s čistým záměrem pomoci dané oblasti. Přibližují veřejnosti bezprostřední následky kruté katastrofy, a pevně věřím, že pomohou otevřít lidská nitra a nastavit pomocné ruce směřující přímo k postiženým přírodním neštěstím. Místní byli velice vstřícní v naději, že jim pomůžeme. Byli ochotni poskytnout mi i rozhovory, ale museli jsme se rychle vrátit na bezpečné místo, protože hrozily další záchvěvy a otřesy.
Za chvíli tato bezbřehá tragédie, která se v Nepálu odehrála, vyšumí z pozornosti veřejnosti, zmizí z televizních obrazovek hlavních vysílacích časů i titulků novinových článků, ale její následky - bída a nouze budou provázet osudy Nepálců ještě několik let či desetiletí, než se obnoví jejich životaschopnost příjmů a životy se navrátí do normálních kolejí. Vždyť oni přišli o to nejcennější - o své kulturní dědictví a národní poklady, které po staletí lákaly davy turistů. Postupem času společnost zapomene a nahradí ji aktuální katastrofy, musíme si ale uvědomit fakt, že když se nyní zastaví příliv turistického ruchu, nebudou mít místní na dlouhé roky žádnou obživu.
Jeden z průvodců se mi hned po neštěstí svěřil, že více jak milion lidí pracujících v turistickém ruchu přišlo o práci nejméně na pět měsíců, protože 90 % rezervovaných zájezdů a treků bylo okamžitě po zemětřesení zrušeno. Bohužel se to týkalo i jeho.
Hrdinové jsou pro mne ti, co tam žijí a přežijí všechna současná úskalí. Proto mým současným záměrem je zrealizovat altruistický projekt, který zabezpečí finanční stabilitu a přísun peněz právě do této oblasti na vytvoření základních a pro život nezbytných atributů, především ocelových střech, které mají dlouhou odolnost a nahradí prosté dřevěné, které nemají tak dlouhou životnost. Tato pro nás absolutní samozřejmost jim pomyslně vytrhne trn z paty, především v době nepříznivých monzunových dešťů a krutých zim. Je možné vybudovat komunitní centrum s potravinovým skladištěm, bezpečné zázemí, které v případě dalších katastrof zajistí útočiště pro mnohé. V odlehlé a postižené oblasti vesnice Lho je potřeba cca 300 střech, přičemž cena včetně transportu je odhadem čtyři tisíce Kč za jednu. Veškeré aktivity a finanční pomoc budou transparentní a budou zdokumentovány na Facebooku:
https://www.facebook.com/EarthquakewhichshakesOurHearts.
Jak se říká, vše zlé je k něčemu dobré, a i ta největší tragédie může znamenat počátek něčeho nového. Sociální cítění umocněné empatií uplatním v pomoci druhým, vehementně se snažím pomoci právě této oblasti Lho, protože sepětí s místními a především očité svědectví utrpení lidských osudů mě hluboce zasáhly. Jejich pohostinnost a náklonnost byla bezmezná až obdivuhodná. Ikdyž sami nemají skoro nic, neváhají se rozdělit a obdarovat cizí čímkoliv. Velkolepě láskyplný přístup k životu a štědrost k jiným lidem jsou nezapomenutelné. Jsem všem nesmírně vděčná za ukázku lidské houževnatosti, důstojnosti a srdečného společenství, díky kterým vzdorují vznešeně všem nástrahám osudu i hříčkám přírody.
