Ještě větší peklo, než jsme čekali

Zamýšleli jste se někdy nad definicí pekla? Možná že ne, ale určitě občas ve svém životě spontánně k peklu nějakou situaci přirovnáváte.

Řidiči stojící v koloně na D1 často komentují tuto situaci slovy „To je peklo!“ Možná někdy i v souvislosti s extrémním počasím tuto frázi užíváme. Obvykle tak označujeme situaci, která je vychýlená od normálu a nám nepříjemná.

Jean-Paul Sartre, francouzský filozof, dramatik a spisovatel šel ještě dále. Na konci své divadelní hry Za zavřenými dveřmi (v češtině uváděné pod názvem S vyloučením veřejnosti) došel k závěru, že peklo jsou ti druzí. Nechci mu upírat nedostatek fantazie, ale tím nejhorším, v čem peklo spatřoval, bylo setrvání v prostoru, z něhož nešlo odejít, s lidmi, které jste si nevybral a kteří vám dost nepěkně nastavují zrcadlo.

Obávám se, že tato neradostná představa není přece jen tím nejhorším, v čem bychom se mohli ocitnout a co bychom mohli nazývat peklem.

Pokud jsem si to nemyslela už dříve, myslím si to od přečtení jednoho konkrétního článku na internetu. Článek obsahující pouhých 557 slov ve mně zvedl takovou vlnu emocí, že vedly k okamžitému impulsu napsat toto zamyšlení.

Válka na Ukrajině, která tu s námi je už několik let, je peklem sama o sobě. Víme, že v ní padají vojáci na obou stranách. Víme, že v ní umírají civilisté – staří lidé, ženy, děti i zvířata. Víme, že se snižuje limit věku mužů, kteří jsou povoláváni do zbraně. Víme, že mezi vojáky jsou ideologickou masírkou přesvědčení fanatici i muži donucení systémem.

Díky jedné větě v uvedeném článku však musíme svoji fantazii pustit ještě dále. Ta věta zní „Vladimir Putin před pár dny podepsal výnos o „posílení ruské identity“ na okupovaných územích Ukrajiny.“ Pokud po prvním přečtení nevíte, co si pod touto větou představit, hned následují odstavec vám to osvětlí. „Ruská armáda nutí k odvodu Ukrajince, kteří zůstali na okupovaných územích. Ať chtějí či nechtějí, musejí jít bojovat proti zemi, v níž vyrostli a strávili větší část života.“

Je dost strašné samo o sobě pro současného mladého ukrajinského muže z civilizované Evropy muset narukovat a ve válce bránit svou vlast. Ale za „vlastí“ si může alespoň představovat, že brání svůj domov, životy svých blízkých, že brání ideály a základní lidské hodnoty.

O něco hůře si možná důvody k účasti na tomto podniku hledá voják ruské národnosti, který byl do armády povolán, aby bránil zájmy a pochybné „ideály“ svého vrchního velitele. Ale minimálně (alespoň v obecné rovině) nejde střílet do vlastních řad.

Jaké to však musí být pro ukrajinské muže, kteří zůstali na územích, od roku 2022 Ruskem okupovaných a kteří jsou na základě dokumentu, jenž se oficiálně nazývá docela nevinně „Strategie ruské národní politiky do roku 2036“ a který má za cíl „posílit ruskou identitu obyvatel a jejich sepětí s ruským státem“, nuceni bojovat proti zemi, v níž vyrostli a zabíjet vojáky, kteří jsou stejné národnosti a s nimiž sdílejí stejný zájem – zachovat ukrajinské území Ukrajině.

Bohužel nemají moc na výběr, protože pokud odmítnou jít do armády, čeká je vězení, mučení a velmi pravděpodobně smrt.

Pro vaši představu, že se nejedná o zrnko písku na Sahaře nebo kapku vody v oceánu – dle zdroje ve zmiňovaném článku každý šestý zajatý ruský voják je nuceně mobilizovaný Ukrajinec z východní Ukrajiny, který tam není dobrovolně, ale proto, aby ochránil svou rodinu před deportací, aby jim zajistil léky, aby ho neposlali do gulagu nebo aby ho prostě Rusové nezastřelili.

Toto vše se děje, ačkoli branná povinnost a příkaz bojovat proti rodné zemi je v rozporu se Čtvrtou ženevskou úmluvou o ochraně civilistů v době války, kterou Rusko ratifikovalo. Úmluva zakazuje mobilizaci obyvatel okupovaných území do armády státu - okupanta. Přitom, jak článek uvádí, zapojení mužů z okupovaných území do útoků je prioritním úkolem jak pro ruskou armádu, tak pro ruskou propagandu,

Tak tohle musí být skutečné peklo. Ocitnout se ve 21. století v takovéto situaci, kde nemáte právo ani možnost učinit rozhodnutí podle vlastního morálního přesvědčení, podle hodnot vlastních i obecně lidských. Pro tyto muže, pokud se již ocitnou na frontě v řadách okupační armády proti Ukrajině, existuje jediná cesta ven - na bojišti nebo se dopředu domluvit s někým na ukrajinské straně. Je to cesta, která obnáší velký kus odvahy a odhodlání a která má dost nejistý výsledek.

Možná, kdyby Jean-Paul Sartre ještě žil, napsal by, jak je v současné době celkem módní, hru S vyloučením veřejnosti II a tam by nám vylíčil ještě úplně jiný rozměr pekla. Bohužel, inspirace k napsání tohoto díla by měl v dnešní době více než dost.

Odkaz na zdroj: Rusko nasazuje do bojů Ukrajince z okupovaných oblastí. Nedává jim na výběr - Seznam Zprávy