Stane se původní obyvatelstvo Evropy “nepřízpůsobivou menšinou"?

 Být poctivým, pracujícím a daně platícím příslušníkem majoritní populace, který navíc pro své sexuální hrátky vyhledává opačné pohlaví, není v dnešní době žádný med. Jste automaticky zařazen do kategorie blbec na podojení s právem držet hubu a jedinou radostí vašeho života má být skutečnost, že vás ještě nezavřeli do kriminálu za špatně odvedené či nezaplacené daňové výpalné, popřípadě, že na vás někdo neukáže prstem jako na neonacistu, rasistu či xenofobního násilníka.

Zdá se, že v současné době již došlo k tak velkému pokřivení veškerých tradičních hodnot a reálií občanského soužití, že pokud okamžitě nezačneme pracovat na radikální změně směru vývoje společnosti, čeká generaci našich děti jen postavení otroků sociálního a rasově, multikulturně, či jak to kdo nazve, pozitivně diskriminovaného státu.

Všechno je to jen o postupné ztrátě svobody, kterou jakoby nechceme registrovat. Nejprve ekonomické, v dalším časovém úseku i občanské. Na našem území jsme si jí za posledních pár desítek let mnoho neužili, a proto možná jsme někteří spokojení i s tím současným málem, co jsme dokázali po krachu socialismu sovětského typu sametově “vybojovat”. Jenže smyčka se opět začíná utahovat.

O kvalitě našeho života stále více rozhodují tisíce domácích, nejnověji i bruselských, byrokratů, jejichž jediným cílem je udržet si nadstantartně placené koryto s možností korupčního přivýdělku. Tomuto cíli je pak podřízená celá legislativa i exekutiva. Jedinec, který není nijak napojen na tyto “kamarádsko-mafiánské” vazby pak nemá v podstatě šanci býti plnohodnotným občanem a zůstává mu mu černý Petr v podobě dojné krávy.

Pokrytectví a demagogie produkované vládnoucími panáky se tak stává za pomoci neskutečně naivních, nebo snad zaplacených médií, společenskou normou. Lidem jsou jako nepostižitelné a zákonné předhazovány zázračné miliónové výdělky bývalých nebo i současných ministrů, premiérů, státních úředníků či jejich spolupracovníků, manželek nebo milenek. Lidé mají věřit báchorkám o cenách elektřiny nebo kilometru dálnice, o potřebě razítkovačů lejster na zbytečných úřadech, tisícovkách policistů v kancelářích či stovek grantových spolků. Lidé mají věřit pohádce o hodné Evropské unii, která nám zaplatí čističky odpadních vod či jiné bohulibé projekty. Stejně tak mají lidé věřit i populistickým tezím o zázračných multikulturních sdruženích, které prý z nejušlechtilejších pohnutek pomáhají údajně diskriminovaným skupinám spoluobčanů v jejich cestě na post obyčejného plátce daní.

Kam to všechno vede vidíme kolem sebe. I poměrně smířlivá česká společnost se začíná velmi radikalizovat, stejně jako celá Evropa. Průměrný volič levice nebo pravice na sebe dští oheň a síru, aniž si všimne, že jejich guru někde na radnici peče s oponentem velkou “byznys” koalici. Podobné a horší je to pak ještě ve vztahu majoritní a menšinové populace, neboť i tento se díky vládnoucí oligarchii stal výhodným obchodním artiklem. Důsledky celé této hry s falešnými kartami pociťujeme již dnes, ale mám pocit, že brzy bude podstatně hůře.

Nechci nijak hodnotit či snad obhajovat čin ve Vítkově, ale obludný monstrproces, ve který vyústilo snažení našich nezávislých vyšetřovatelů a justičního aparátu opravdu evokuje 50. léta a s nimi spojené bolševické praktiky i politickou objednávku.Byť nám budou desítky politologů, komentátorů a multikulturních pracovníků tvrdit opak, pokládám rozhodnutí soudu za zmanipulované. Zejména z toho důvodu, že společensky neméně nebezpečné činy jako téměř ubití k smrti třináctiletého mladíka bílé pleti, stejně jako podobné zmlácení příslušníka majoritní společnosti za pokřiku “Bílá svině!”, či podpálení fary v Třebenicích se smrtelně zraněným duchovním nechaným zde na pospas plamenům, vše spáchané příslušníky minoritního etnika, nebyly emotivně popisovány v médiích a nebyly vysílány v přímých přenosech veřejnoprávní televize.

I německá kancléřka si již dovolila veřejně, politicky nekorektně, prohlásit, že tato cesta zvýhodňování skupin lidí, kteří v podstatě ani o začlenění do naší společnosti neusilují, ale jen chtějí žít pohodlný život plný sociálních podpor na její úkor, je slepou ulicí. Tato slova, byť zabalená do diplomatického ptydepe, pronesená tak významnou evropskou personou mohou znamenati pouze jediné. Situace je natolik vážná, že musí jít veškeré předstírání o přínosu či multikulturním obohacování evropské civilizace ze strany nepřizpůsobivých menšin, na smetiště dějin. Musíme začít bojovat o svoje vlastní bytí, musíme vykopat z funkcí celou populistickou lobbystickou zkorumpovanou garnituru státních a unijních úředníků, která si zprivatizovala politiku a námi vytvářené hmotné statky dříve, než si přivlastní i statky duchovní a díky její bezohlednosti, bezpáteřnosti i touze po penězích a neomezené moci se my sami staneme “nepřizpůsobivou menšinou” v mateřské domovině.