Navoněná zdechlina sociálního státu začíná pěkně páchnout. Ačkoliv se globální přeborníci v přerozdělování našich peněz snaží dojit nebohé poplatnické kravky seč jim síly stačí, zdánlivě bezedná koryta plněná porobenými daňovými nevolníky pomalu vysychají. Firmy nenapojené na vládní a uřednickou lobby, drcené státním loupežnictvím, nejednotným výkladem práva, tisíci novelizací zákonů a vyhlášek, pokřiveným podnikatelským prostředím při zvýhodňování vyvolených a povýšeně přehlížené jako makroekonomické nuly, začínají šlapat na brzdový pedál.
Nechci tady opakovat oprávněné výtky drobných podnikatelů ze čtvrtečního pořadu “Máte slovo”, které směřovaly k ministru Římanovi. Nechci také hodnotit vystoupení Bedřicha Dandy, předsedy SPŽ, jehož argumentace, oproti ostatním diskutujícím, bohužel vyznívala nejméně fundovaně a sofistikovaně, ačkoliv by měl, jako člověk vystupující za celý živnostenský stav, mít věci v hlavě srovnané a dávno vydiskutované. Nechci také hodnotit projev samotného ministra, argumentujícího grafem růstu založených živností (aniž by přidal rozbor, který by odhalil spíše masový nárůst Švarc systému), neboť člověk, který považuje snížení odvodů na sociální a zdravotní pojištění o 1,5%, či zrušení jediné vyjímky v daňové džungli za úspěch v boji proti byrokracii a státnímu sociálnímu populismu je zjevně mimo realitu života.
Pánové nahoře by si konečně měli uvědomit, že již pěknou řádku let sedíme na socialistickém Titanicu, kde se sice ještě na horních palubách tančí, ale v nižších třídách vody přibývá stále rychleji a rychleji. Situace zřejmě již dospěla do fáze, kdy není možné všechny díry poucpávat, ale pokud nechceme skončit na dně oceánu, bude nutné přesednout na jinou loď. Na celém obrazu zkázy je však nejotřesnější fakt, že někteří “kapitáni” chtějí smrtonosnou vodu vypouštět vrtáním dalších děr do podpalubí v bláhové naději, že jejich horní paluba zůstane suchá navždy.
Avšak konec metaforám. Martin Říman má alespoň snahu ony díry ucpávat. Sice to nikomu moc nepomůže a je to činnost veskrze zbytečná, avšak alespoň je pochopitelná a nikomu neškodící. Klasický politik současné české levicové pravice. Nikoho si moc nerozházet, očkem pomrkávat po středovělevicovém voliči, či popřípadě odlákat nějaký kus z Paroubkova stáda, co si pomůže k novému šrotofáru. Je to již od dob otce zakladatele Václava Klause stále stejná písnička, rétorika napravo, ale v zájmu démonického sociálního smíru, praktická politika nalevo.. Teprve Mirek Topolánek se nedávno opovážil tuto cestu, v narážce na hlavního globálního zachránce a novodobého biliondolarového mesiáše, správně pojmenovat jako: “Highway To Hell!”
Je to paradox. ODS, která snad jako jediná relevantně volitelná strana bez programových socialistických cukrátek bere za své určité prvky směřující k nápravě již dlouho neobhajitelného státního sociálního populismu, doplácí nejvíce na své ústupky dřívějším i současným koalicím. Snad i ten Klaus měl na mysli něco jiného než kočkopsa sociálkapitalismu, který vyrostl na základech sametové revoluce. Díky volebním patům a možná i malé odvaze k prosazení nepopulárních kroků jsme však dnes bohužel v socialistické pasti, stejně jako celá ODS.
Na Jánském vršku by měli přestat podceňovat svoje voliče. Ti nepotřebují ke svému rozhodování “dojemná” videa o zradě při pádu vlády, nepotřebují foukat bebíčka šrotovným, nepotřebují karikatury Paroubků či “humorné” skeče na youtube. Rozumný člověk si totž dokáže spočítat následky demagogické politiky socanů a komunistů sám, bez jednoduchých pofidérních berliček. Potřebuje k tomu jediné – jasné slovo o dalším směřování modré strany.
Chtěl bych tedy býti dobře pochopen. Nechci nasazovat ODS a lidem v ní psí hlavu. Věřím, že při současném volebním systému a téměř souměrnému rozdělení společnosti nelze zatím prosadit více. Avšak cesta širokého rozkročení se nalevo pomocí přihlouplé kampaně vzor ČSSD není adekvátní pravé voličské základně. Nenechte se prosím zlákat k Tvrdíkově estrádě pro třicetikorunové publikum. Může to míti spíše kontraproduktivní účinek.
Opravdu se společně vraťme ke kořenům. Nechme socanům jejich šrotovné, pastelkovné, 13. důchody, stovky a tisíce daňových vyjímek v nepřehledné džungli, vytváření korupčního prostředí pomocí dotací, grantů a státních podpor, nechme jim jejich úplatky pro povaleče, sliby bez reálného rámce, demagogické žvásty o sociálním ráji bez krve a potu, o dluzích co se neplatí a jediné správné státní přerozdělovně peněz, o lepší sousedově koze, kterou je nutno po soudružsku podojit. Věřme, že i ta druhá polovina společnosti již brzy pochopí, že hodnoty se nevytváří na zasedání ÚV KSČM nebo ÚVV ČSSD. Možná to sice bude až poté, co všichni budeme rovnou odevzdávat veškeré svoje výdělky na Finančním úřadu v rámci totální 100% daně a “moudrý” mocipán nám dle svého uvážení pošle pár kaček na dotovaný chléb a sůl, avšak co naplat. Možná to naše společnost opravdu potřebuje. Ryli jsme držkou v zemi 40 let a někteří prostě chtějí ohýbat hřbet za drobky z panského stolu znovu, neboť prostě neumí žít ve vzpřímené poloze.
Pro ty ostatní tady snad stále bude nějaká pravicová strana. Strana, která zachová jasnou mysl a nepodlehne vizi “Paroubkova sociálního protektoráthu”. Strana, která se bude bít za minimalizaci státních zásahů do života občanů, za rovné šance pro všechny, za jednoduché a jasně čitelné zákony, za spravedlivou daňovou soustavu bez vyjímek, za pomoc jen opravdu potřebným a za absolutní svobodu slova a jednotlivce. Stranu, která podpoří ty, co se chtějí starat sami o sebe a vypořádá se s parazity všech barev pleti a náboženského, ekologického či bůhvíjakého vyznání. Takovou stranu bych chtěl volit a věřím, že nejsem sám, kdo by chtěl onen parafrázovaný socialistický Titanic opustit. Budu však ještě mít nějakou dobrou možnost?
Zajímavé články si můžete přečíst i zde: www.pravyblog.blog.cz www.eportal.cz
