- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Rozlišoval bych mezi socializmem a sociálním státem nebo spíše prostředím. A rozlišoval bych ještě mezi těmi co chtějí a mohou a těmi co nechtějí. Každý pracovitý zdravý člověk chce nejtvrdší kapitalizmus, ale pokud se mu něco stane tak chce hned sociální vše s odvoláním na to, že doposut pracoval a platil daně jako mourovatý. No a to v kapitalizmu nikoho nezajímá, takže si chcípni, ale to většina nechce pokud se ocitne na té druhé straně.
Takže si buď ujasnětě pojmy nebo se připravte na skok ze skály pokud zakopnete.
To je přesně naopak. Pokud mi stát vezme tolik, kolik chce dnes, nezdude mi v případě nemoci a stáří nic. Pokud mě stát nechá, abych se o sebe za své peníze postaral, nebudu žádný socialismus ani sociální stát na nic potřebovat nikdy a za žádných okolností.
Socialismus je strašlivá droga. Stačí jediné užití a jedinec je totálním závislákem. Metadon na to nefunguje. Princip ale leží v tom, že drogově závislý si musí kupovat drogu ze svého. Sociálně závislý ví, že drogu dostane na účet celé společnosti, která se vlastně nemůže nijak bránit.
Dejte mi Desatero, jednu sazbu rovné daně, možnost volby sociálního a zdravotního pojištění, volný neregulovaný trh, přímou trestní a hmotnou odpovědnost úředníků minimálního státního aparátu i politiků za svoje činy a absolutní respekt ke svobodě jedince i jeho soukromému majetku - tak do toho jdu taky
Dal jsem Vám karmu. Horší je, že k tomu není co dodat.
To neprojde - kdo by jim ten socialismus financoval?
To je právě to, proč se uměle rozděluje společnost. Aby mohlo časem dojít k "legalizaci" krádeží, které tato země před pětašedesáti lety (vlastně už osmašedesáti lety - první znárodňovací dekrety prezidenta Beneše byly také jen obyčejnou krádeží) jednou zažila. Musí se jasně ukázat na ty jediné správné viníky. Těmi nejsou lemplové, co nebudou dělat, protože jim stát poskytne celkem štědré sociální dávky, těmi jsou především parazitující lidé (slovníkem pana Mládka), kteří parazitují především tak, že vytváří nějaké hodnoty, které společnost spotřebovává.