Romské ghetto v Přívoze je předobraz budoucnosti naší společnosti

  Již více jak padesát let se nám panáci, kteří se, pro tuto zemi nešťastnou shodou okolností, promenují po vládních palácích a posedávají v parlamentních lavicích, ve svých politických vizích čerpající převážně z fantamagorických pouček a demagogických výlevů učení marxismu-leninismu a politické ekonomie “odborníků” ze Sovětského svazu, předkládají jako samozřejmou věc, že jedna část společnosti musí dřít i do naprostého fyzického i psychického vyčerpání, aby vytvořila nějaké hodnoty, které jsou jim poté nějakým samozvaným “sociálním arbitrem” z drtivé části ukradeny a přerozděleny parazitům, kteří v životě o normální práci nezavadili a navíc svoje živitele ještě hrubě urážejí, pomlouvají či se jim zcela otevřeně vysmívají.

zdoj: lidovky.cz

Socializace myšlení společnosti dosáhla svého vrcholu. Bolševické populistické fráze o “spravedlivé”, beztřídní a materiálně všeobecně rovné společnosti má většina obyvatelstva stále tak hluboko vypálené do šedé kůry mozkové, že to rozumnému svobodomyslnému člověku bere dech. Je pravdou, že dnes se snaží svoje extrémně rudé myšlenky malinko ředit frázemi o demokracii a vynechali ze svého slovníku násilné rozkulačování či totální znárodňování, ale volební preference postkomunistických či skrytě levičáckých partají od ultra extrémní KSČM až po středolevou ODS, vypovídají o stavu ducha českého elektorátu naprosto jasně.

Vládní oligarchie, spolu se svým pečlivě pěstovaným a stále rychleji rostoucím stádem státních pijavic, od celoživotních pobíračů dávek až po Mazánky s Kolibříky, vede pod praporem “sociálního smíru” jakousi svatou válku. Válku proti všem nezávislým, špatně ovladatelným, o sebe se starajícím lidem, kteří nečekají s nataženou rukou na drobky z panské hostiny a po státu chtějí jen to, aby se přestal obludně montovat do jejich životů a nechal je svobodně dýchat a pracovat.

Mají při tom k ruce brigády mediálních presstitutek, spolky kavárenských tlachalů o pravdě a lásce, desetitisíce zbytečných zahřívačů židlí na úřadech, útočně rozeřvané odborářské strejce či granty a dotacemi omámené vlezdobruselisty, kteří pak společně vytváří zdání jakéhosi společenského pohybu, demokratického střetu idejí, jakýchsi řešení různých jimi stvořených krizí, ale ve své podstatě jen vytvářejí mlhu, která má primárně zahalit morální bahno a ekonomické dno, tedy objektivní realitu současného stavu.

Bohužel. Běžné životní reálie obyvatel naší vlasti se čím dál více podobají situaci v ostravském ghettu. Tuny fekálií stoupají stále výše, podstata problému se neřeší, ale tlachá se o multikulturním aspektu, hledají se nejslabší obětní beránci a samozřejmě nějaké peníze, kterými se opět má tato bezedná žumpa zalepit. Peníze, které nikde nejsou, neboť pseudoekonomickými experimenty s hledáním třetích cest k eurosocialismu jsme se prodlužili, prodanili a proregulovali do ekonomického pekla plného neumětelských přerozdělovačů, dotačních titulů a zkorumpovaných mafií s prsty na státním penězovodu,.

Cikánská kolonie v Přívoze je pak jen výsledkem celé této primitivní politiky zaměřené jen na obhájení svých vlastních postů, bez jakékoliv vize o budoucím rozvoji společnosti, bez zásadních tezí určujících poctivá pravidla a mantinely pro všechny bez rozdílu. Hromady předvolebních slibů bez reálných rámců, populistické ústupky nejhlasitějším křiklounům s volebním právem, připosrané kličkování před řešením skutečných problémů. Vládnou nám ustrašené ovce, vedené však nikoliv statečným beranem, ale ovcí s nejméně kontroverzními názory, která se umí zavděčit největšímu počtu hlupáků s otevřenou hubou na létající holuby.

Jak by jinak bylo možné, že příslušník lidského rodu, náš spoluobčan, dokáže žít v bytě za který neplatí nájem, neplatí za vodu, neplatí za energie, rozkrade vše co může ze společných prostor, spálí většinu dřevěného příslušenství, brodí se po chodbách mezi odpadky a sračky z kanalizace mu stoupají již do prvního patra? Takový malý komunismus v praxi. Všechno je všech a přitom nikoho, opravovat či uklízet se tedy nikomu nechce. A tak se čeká. Teprve v momentě, kdy se splašky derou do soukromých prostor bytů a není ani voda ne jejich spláchnutí se začne něco dít.

A to je opravdu pokoukaná! Nejprve multikulturní ochránci utlačovaných nepřizpůsobivých menšin. Za situaci může nepochopení a rasismus majoritní společnosti, která chudáky obyvatele neupozornila na možnost sračkového problému a jejich vyčleněním do zvláštních škol v dětství jim tento stav prakticky připravila. Poté úřednická klika, která se snaží jako vždy alibisticky co nejrychleji smést obtěžující situaci ze stolu i ze světa. Zavřít oči a zbourat!

Kde je tedy chyba? Je primárně u neplatících nájemníků? Obávám se, že nikoliv. Proč by měli týrat svá slabá, invalidními důchody od doby plnoletosti ohodnocená těla, prací na opravách kanalizace, když v obýváku mají ještě sucho? Proč by si měli ničit svoje představy o dokonalém sociálním zabezpečení, když přeci stačí dosti nahlas přednést zaklínací formuli o rasismu, xenofobii či sociální vyloučenosti?

Chyba je v nastavení systému. Stát se postará, stát dá, stát je veliký, moudrý a neomylný. Presentovaný hodným Péťou od modrých, fešákem Bohušem od oranžových, rozvážným Mirkem od fialových, lidovým Vojtou od rudých či podobným “kladňákem z bilbórdů” zaplacených odkloněnými penězi programově vytváří většinová volební stáda vyznávající pouze výše uvedené. A ty produktivní občane, k nástrojům a můžeš ty sračky pomalu uklízet a ze svých daní stavět byty nové. Není jiné cesty. Zase budeme mít všichni všechno, ale nejvíc ze všeho toho, co mají v bytovkách v Přívoze ve sklepě.

A stále, už od války, to zabírá. Nepoučitelní, méně přemýšliví, závistiví, chamtiví a jejich bezcharakterní trubači nás osudovou smyčkou vždy vrací zpět na samý okraj propasti. Vždy, když se jen chvíli zdá, že bychom se mohli nadechnout, přijde rána mezi oči. Od typově stejných lidí jako jsou bez budoucnosti žijící cikáni z močůvkou podmáčených domů, jako jsou jejich pseudoochránci čekající na dotace, jakou jsou populističtí politici bez gulí a svědomí. Právem většiny rozhodnou, že je to tak vlastně dobře, domy se srovnají se zemí a problém je vyřešen. Poté podojí ten zbytek produktivních, aby mohli s velkou slávou ukázat výdobytky rozvinuté společnosti předáním nových bytů bývalým neplatičům. Toto nám vnucují jako normální stav! Dnes. Co teprve zítra?