Václav Klaus je po celou dobu svého působení ve vrcholné politice lakmusovým papírkem veřejného mínění. Má velkou skupinu obdivovatelů, na druhé straně pak ještě větší dav zarytých nepřátel. Málokdo dokáže vybalancovat jeho názorovou kontinuitu a přímočarost tak, aby vnímal jeho myšlenky s realistickým nadhledem a v intencích všech souvislostí.
V posledních dnech zacloumala egy eurohujerů, ekovyděračů i obyčejných “Klausmindráků” jeho návštěva Irska a obzvláště pak, že si zde dovolil povečeřet s odpůrcem Lisabonské smlouvy Declanem Ganleym a pronést několik málo vět, nezapadajících do všeobecného trendu evropského socialisticko-zeleného superstátu.
Okamžitě se jako vosy vyrojili různí “ochránci dobrých mravů”, aby svým zásadním odsouzením tohoto, údajně politicky nehorázného, aktu, pofoukali bebíčko úředníkům z Bruselu. Z presidenta naší republiky ve svých vyjádřeních udělali nedostudovaného, senilního a pologramotného hlupáka bez jakéhokoliv rozhledu, který naprosto nechápe potřeby sjednocených Evropanů.
Kde to proboha jsme ? Kdo dal těmto pánům patent na rozum ? Vycházejí jejich výroky z osobního přesvědčení, ke kterému dospěli dokonalým nastudováním veškerých tisků z produkce Evropského parlamentu ? Vycházejí jejich výroky z mimořádné inteligence, až geniality, kterou byli Bohem obdarováni ? Nebo si jen potřebují natřásat politická peříčka a Klaus je dobrým terčem ?
Jeden příklad za všechny. David Ráth se do presidenta Klause opřel v duchu svojí zvrácené neobolševické rétoriky při rozhlasovém rozhovoru s Václavem Moravcem. Přirovnal jej k tetě Kateřině z knihy Saturnin. Tedy ke zmatené hloupé koze, neustále blábolící nesmyslná pořekladla a zkomolená přísloví. Nazval jej neřízenou střelou, díky které nás ve světě vnímají jako národ podivínů, a proto bychom jej raději měli poslat někam do internace. Moravcova reakce pak byla také nepřehlédnutelná. Tyto vývody jednoho z nejvýznamnějších opozičních politiků jej nechaly zcela chladným a jen se zeptal, kam že by MUDr. Ráth presidenta tedy odklidil.
Zajímavé. Socialistická hlásná trouba, stínový ministr zdravotnictví, vrcholný funkcionář ČSSD, poslanec, předseda, místopředseda, budoucí hejtman a já nevím co ještě, prostě personifikovaná současná česká vládní opozice by za jiný názor posílala lidi do nějakých izolovaných internačních táborů. Samozřejmě i na tento výrok musíme pohlížet s nadhledem, neboť 99% kapacity mozku páně doktora zřejmě zabírá jen schopnost sbírání dobře placených funkcí s možností korupčního podmazávání, ale i přesto by to zbývající procento měl využívat jaksi pečlivěji.
Nakonec z něj totiž vypadlo, že vlastně tu Lisabonskou smlouvu ani celou nečetl a de facto tedy neví, proč proti Klausovu pesimismu v této otázce tak brojí. Stejně jako zřejmě valná většina podobných eurohujerů.
Chudáci Irové se totiž budou asi muset uhlasovat k smrti, aby nakonec tento dokument schválili. Stejně jako všichni obyvatelé matičky Evropy. Úředníci v Bruselu totiž dávno rozhodli, že je to tak správné a názory nějakých plebejců je vůbec nezajímají. Moc dobře vědí, že tímto získají další obrovské pravomoci a s tím spojené možnosti jak lépe regulovat, manipulovat a hlavně přerozdělovat obrovské balíky peněz vybraných od nebohých daňových poplatníků.
“Vo-vo-vo tom to je!”, vážení přátelé. Proto je LS v podstatě nečitelná bichle v úřednickém ptydepe. Aby to každého odradilo od jejího přelouskání od začátku až do konce, pochopení a vyvoření si vlastního názoru. Masáží, na úrovni reklamy na běžný prací prášek, je pak jen obyčejnému lidu předložena mantra o nutnosti schválení a hotovo. Mezi stovkami stránek jsou pak schovány paragrafy, které z těch správných bruselských bossů dělají takřka neomezené pány nad našimi životy a hlavně penězi.
Máme se tedy stydět za postoj Václava Klause k této otázce ? Máme jako tupé ovce přijímat veškerá rozhodnutí bruselské administrativy ? Proboha proč ? Jsme snad myslící bytosti s vlastním pohledem na společenské uspořádání. Ať se stydí ti, co si udělali z původně jistě dobré myšlenky evropského spojenectví výnosnou živnost. Ať se stydí ti, co přetváří svobodné hospodářské společenstvní nezávislých států v socialistické RVHP se silovou hlasovací mašinérií pod kuratelou jakéhosi “Velkého bratra” .
Moje generace prožila mládí v zemi okupované rudými fanatiky z východu. Kdo chce, jistě si vzpomene, jakým způsobem naši vlast zotročili a jaké bezmocné nevolníky udělali z jejich obyvatel. Proto možná vypěstovali ve mně i dalších nepřekonatelný odpor ke všemu, co zavání stádovitostí, demagogií a sociálním populismem. Presidentu Klausovi je často vytýkán právě jeho imaginární příklon na stranu Moskvy, proti EU. Jen proto, že si dovolil zkritizovat postup Saakašviliho v rusko-gruzínském konfliktu, kdy se nakonec po vychladnutí horkých hlav ukázalo, že to ze strany Gruzie nebylo zrovna státnicky elegantní řešení. Také se jeho odpůrci snaží o mediální zpopularizování lží o Pružinském a manželce jako dceři Šalgoviče. Tyto nesmysly mají vytvořit dojem, že nás vede od hodné sociální Evropy zpět do náruče ruského medvěda. Proč ?
Nevím. Václav Klaus je prostě osobnost. V kladném i záporném smyslu. To se u nás prostě nenosí. Ještě navíc dokáže svým oponentům logicky vyvracet jejich argumenty a často je pak staví do role žáčků nachytaných bez domácí přípravy. A to je vrchol “drzosti”. Nemění své názory dle výzkumů veřejného mínění a dokáže je obhajovat i proti proudu. Smečka zelených poštěkává svoje nadávky, neboť cítí, že by se mohly uzavřít kohoutky penězovodů do jejich “neziskových” organizací bojujících proti globálnímu oteplování. Jen proto, že Klaus netrpí zelenou paranoiou a dovolil si podotknout, že vliv člověka na tento jev je přeci jen poněkud menší než nám vykreslují dobře placení proroci další potopy světa.
Já se tedy určitě za svého presidenta nestydím. Určitě ne pro to jeho postoj k Lisabonské smlouvě a globálnímu oteplování. Poněkud chladněji bych spíše hodnotil jeho chování na domácí politické scéně. Evidentní nevraživost vůči Topolánkovi, který zřejmě není šálkem jeho čaje, a proto neváhá přispívat k rozdělení strany, kterou zakládal jen proto, aby současného předsedu postavil na druhou kolej. V době, kdy by česká pravicová politika potřebovala prvky spíše tmelící.
Stydím se však za jiné věci. Za spolupráci socanů a komunistů nebo socanů a ODS v krajských vládách. Stydím se za Jiřího Paroubka a jeho prohlášení, že na komunisty si nakonec zvykneme. Stydím se za politické handly s postem předsedy Poslanecké sněmovny ČR. Stydím se za lidovecké a zelené opouštění potápějící se lodi a jejich líbivá populistická gesta při projednávání posledních reformních zákonů. Stydím se za současnou politiku přikrčené ODS, která naprosto rezignovala na svůj program. Stydím se za všechny volené politické potentáty, kteří si službu naší republice pletou s plněním vlastních koryt. Co s tím však nadělám ? Vždyť jsem jenom obyčejný platič daní.
Výběr nejzajímavějších článků na: http://pravyblog.blog.cz/
