Princip zázračného spisovatele v české politice

Tak si to představte. Úplně nejvíc největší přítel “vobyčejného” člověka, ochránce slabých a sociálně utlačovaných, milující manžel, tygr ve skoku, stavitel krasobruslařské dráhy i věřící husita zchudnul natolik, že si po večerech musí namáčet brko v kalamáři, by si přivydělal k mrzkému poslaneckému platu jako epochální písmák a nemusel tak do kanceláře chodit jako od táboráku. Ta nespravedlnost, ten nevděk.  

Nejhorší na tom je, že otrockou práci s perem musí absolvovat i jeho zákonná manželka, která tak činí na úkor výuky společenského chování první dámy či zaléváni kytiček na zámku v Lánech, kde měla dle svého kondiciogramu již dávno užívat pouze samých pozitiv a sociálních jistot.

Chudák bratr, přítel a internacionální soudruh bývalý premiér. Proč nevolá Putin, netelegrafuje Tonda Blair, či nepíše Gerhard Schröder, když ještě nedávno spolu kuli pikle o sociálně spravedlivém světě, fotili se do pětikilových biblí a vyzývali ke spolupráci marťany? Snad jen Robert Fico poslal novoroční čumkartu s podobiznou Jury Jánošíka, ale jinak?

Tolik myšlenek, tolik projektů, tolik úplně nejvíc nejlepších řešení všech problémů lidstva a přilehlého vesmíru! Nikdo už je neposlouchá, nikdo nežadoní s mikrofónem o další pangalaktické vize sociálního smíru a blahobytného života pro “všecky obyčejné člověky”. Nikoho ani najednou nezajímá nové zimní obutí malé dcerky či rozkošný módní kabátek mladomanželky. Partajními Jidáši odkopnutý do poslední lajny s Jirkou Šlégrem si musí jeden nechat koupit jinou stranu a začínat znovu od píky.

Jenomže ON na to má! Jak to však prostému voliči ukázat, že na to má, ale jako to vlastně nemá? Koloťukova finta s akciemi nepřesvědčila snad ani chovance ústavu pro choromyslné. Zkusit Kavanův zázrak samolíhně bankovek v trezoru? Vlčkův pytlík od svačiny? Dalíkovu igelitku? Postavit kousek dálnice? Odklonit grejcary z truhly babičky z pátého kolena? Vytunelovat se s Blankou? Vyhrát na Opencard? Vzpomenout si na ušetřené náhrady vzor Bohouš?

Když mladé paní se tak líbí v Řecku a taťka jí chce udělat radost! Koupit si malou chajdu u vody a popíjet ouzo! Zapomenout na všechny proradné Škromachy, lstivé Sobotky, útočné Hašky, podrazácké Zaorálky, blbě počítající Tvrdíky a všechnu pravicovou chamraď, která nedokáže ocenit jeho velkolepé činy! Nadechnout se k nové národně socialistické bitvě o postavení, které by ocenila i paní Petra!

Jenomže chaloupka stojí pět míčů. Tolik neušetří tváří v tvář finančnímu úřadu ani takový úderník socialistické politické práce a pro Kmotrjugend v současné době nepotřebný druhý vítěz voleb. Jak baráček koupit, čím zaplatit?

Je to na sice na podělání, když geniální vůdce musí před mravenečky s volebním právem dělat prince chuďase, ale řešení je prosté. Ein Führer, ein Geld, ein Schriftsteller! Z hlediska vyššího principu politického, česká mutace úřednické práce „Made in EU“ konečně vydá svoje plody. Volal Benda?

„A cos mu řekl? Nic. Tos mu řekl dobře!“ To je ono. Peťa se urvala a dala 5 mega zálohu v hotovosti, taťka zapomněl a dal taky. „Keš, vole, jak jinak!“ „Ty bejku, honem něco sesmol na papír, knížku třeba nebo tak něco. Paměti!“ „Mladá má něco v šuplíku, nejni to aspoň na meloun?“ „Jasně a tobě štyry míče!“ „Bezceler roku, ty krávo! Tisíce děkovnejch dopisů, nadšenej dav, tiskofka, jenom se tam, kurva, nesmí zase štřílet!“ „Neboj, Guma to vohlídá! Dyk sme teďka všici brkouni, ne?“ „Jasně, pane největší spisovateli!“

PS: Za knihu, kterou v antikvariátech nechtějí vykoupit ani za 1,- Kč, či s podpisem autora maximálně za 20-30,- Kč, inkasuje výše zmíněný pan epochální spisovatel 100,- Kč za každy kus. Zálohově. Podnikání po socansku či EU socialisticku, jak chcete. Chybějící milión na vilu u moře dodala paní spisovatelová. Taky honem spíchla neodolatelné vzpomínky o životě s géniem. A je to. Penízky jsou křišťálově čisté, poctivě vydělané, vše dle zákona.

Do řady famózně vydělávajících politiků se může tedy zlatým písmem dopsat kausa Bestsellery manželů Paroubkových.

Kdo bude další a co si ještě vymyslí hloupějšího?