- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Ono je těžké se dnes v politice tradiční euroatlantické civilizace vůbec zorientovat. Ve své podstatě již ani nefunguje klasické rozdělení na pravici a levici. Není lepšího důkazu než činy současné vlády ČR premiéra Nečase, deklarované, a novinářskou komunitou mainstreamových médií označované, jako pravicové, avšak veškerým svým konáním plnící program veskrze socialistický, tedy levicový.
Stejné je to i s pojmenováním současného společenského systému. Historicky spíše hanlivé označení kapitalismus již dnes opravdu používají jen extrémní levičáci, ortodoxně setrvávající na pozicích Marxe, Lenina či Klementa Gottwalda. Neboť jenom jim to tak může připadat.
Pokud tedy připustíme malinko anachronistická, ale víceméně přehledná klišé, oprostíme se od úřednického ptydepe státního aparátu, zvaného politická korektnost, a nalejeme si opravdu čistého vína, vychází nám zcela zjevně následující…
Politická “elita” dovedla přinejmenším Evropu, ale Obama v USA se také snaží, k naprostému rozvratu tradičních morálních a ekonomických hodnot, na kterých dříve vybudovala svoji prosperitu a bohatství. Mocenská struktura se stala naprosto závislou na možnosti podojení státních rozpočtů,ze kterých jsou financovány jak politické strany, tak drtivá většina jejich členů. Nejenom přímo odkloněnými korupčními penězi, ale též posty ve státní správě či ve firmách se státní účastí.
Katalyzátorem úspěchu partaje se tak nestává plnění volebního programu, ale pouze a jedině obsazení důležitých křesel, ze kterých je možno přímo ovlivňovat finanční toky při přerozdělování peněz, které jako stále větší demotivační až destrukční výpalné platí do erární kasy daňoví poplatníci. Tato obludná přerozdělovací “práce” se tak stala alfou a omegou práce stranických sekretariátů, úřednických kanceláří i vládních budov. Vždy jen s jedinou obavou, zdali to porobení daňoví otroci tentokráte ještě vydrží, či je příště možno šrouby utáhnout o další závit. Myšlenky na nějakou budoucí prosperitu jsou zde zcela evidentně naprosto stranou a vítězí heslo “Po nás potopa!”
Tedy klasické socialistické zřízení, stále rozhodněji se blížící komunistickému pojetí. Po bolševickém vzoru se buduje struktura režimu oddaných státních zaměstnanců či nešťastníků závislých na milodarech sociální sítě a rozhodnutí od panského stolu. Hrubou silou moci se potírá osobní svoboda, samostatnost, zodpovědnost i rovnost šancí pro všechny. Na každý jeden běžný úkon existuje větší množství zákonů s nejednoznačným výkladem, vyhláška, kterou si může úředník vysvětlit dle vlastní libosti či nesmyslné nařízení, za jehož neplnění může erár uložit likvidační pokutu či ponižující exemplární trest.
Panáci s mocí zákonodárnou tak produkují nesmyslné množství nesmyslných zákonů, které jsou primárně určeny k zakrytí pravé podstaty činnosti politicko-kmotrovské mafie, panáci s mocí výkonnou pak tyto zmetky uvádějí v život za pomoci všeobecně rozsévaného strachu, blbé nálady a populistických demagogických kampaní svých PR agentur. Velmi dobře se jim však, bohužel, daří přesvědčit rozhodující demokratickou nepřemýšlící volební většinu, že tak je to správné, že tak to má být. Stát je Bůh všemohoucí, zákon slovo Boží, politický vůdce Ježíš Kristus. A socialistická víra neotřesitelná.
Tento fakt se ukazuje i v reakcích pod mými články, které veřejně publikuji již více jak pět let. V každé diskusi k textu, který se jen třeba malinko dotkne politiky ČSSD, KSČM či její předchůdkyně KSČ a poukáže na nějaký problém jejich členů či činů, mám o “zábavu” postaráno. Vždy se však dozvím jen ty samé věci.
Chtěl bych mít také tak jednoduchý jednobarevný svět. Chtěl bych se nechat unášet na křídlech zářných zítřků s bolševickými předáky v čele. Chtěl bych si užívat v blahoslavené nevědomosti. Bez starostí, bez obav z budoucnosti, bez hledání relevantních souvislostí, bez sledování utahující se smyčky kolem krku. Jak lehce se asi musí žít takovému člověku, ktreý prostě věří, že mu každý den ten jeho žlab někdo jiný naplní a on se bude moci zase přežírat k prasknutí.
Jenže v realitě to takto nefunguje, milí soudruzi, ať vás na stranických školeních učili cokoliv. Společnost má jen dvě možnosti cesty svého vývoje. Klece nesvobody, teror represivních složek mocenského aparátu a rovnoměrně rozdělenou bídu socialismu nebo svobodu, volný trh a vámi nenáviděné společenské třídní rozdíly, plynoucí z produktivní práce každého jednotlivce. Není třetích cest, není spravedlivého státu dohližitele, není pomoci jinde než na konci vlastní ruky.
Každý zásah do tradičních pilířů prosperity a svobody se vždy vymstí. Kdo chce, může to vidět i dnes. Může vidět, že se opět řítíme do socialisticko-komunistické propasti a ještě přidáváme plyn. Neboť povědomí a myšlenkové pochody dnes stmelených rudých socialistů nejsou schopny pojmout a připustit, že:
Tolik tedy moje malá reakce na diskusi k poslednímu článku, kde jsem se dozvěděl o “Tarasově konstantě zločinů oranžových a modráků 1:10” a opravdu jsem se zamyslel jaké asi myšlenkové pochody vedou diskutujícího k takovýmto závěrům. Nenapadá mne nic jiného než fanatická bolševická víra, kterou jsem si dovolil popsat v tomto textu, příslušenství k bývalým elitám KSČ, či současné členství v KSČM nebo ČSSD, které se stejným demagogickým blábolením jako “Taras” udržují u státem plněných koryt.
Diskuse bez registrace a mnoho dalších článků, včetně ankety "Kmotr roku 2012" - ZDE.
Další články autora |
Na cestě mateřstvím se potkáváme s různými výzvami. V případě výživy našich nejmenších představuje kojení ten nejlepší základ. Pokud však kojení...