Soudruh Vojtěch Filip, bývalý estébácký udavač, nyní předseda Komunistické strany Čech a Moravy, zaslal svého času telegram svým ideologickým souputnikům v KLDR, kde jim blahopřál k nastoupené cestě korejského lidu ke štěstí, zajištění bezpečnosti země i k mírovému sbližování s Jižní Koreou. Zároveň pak vyjádřil pevnou víru, že i nadále budou odvážně bojovat a rozvíjet socialismus.
Mladý Kim Čong-un si zřejmě vzal slova zkušeného komunistického vůdce ze střední Evropy k srdci a haraší válečnými řetězy jak vrahové z Wall Streetu v dobách Rudého práva. Hrozí jadernou apokalypsou, při které definitivně zničí imperialisty v USA i kapitalistické záškodníky z jižní části Korejského poloostrova. Mobilizuje armádu, přesouvá rakety, nabíjí děla. Vysílá do světa varovné zprávy o odhodlanosti jeho chrabré armády, které dává zelenou k útoku atomovými zbraněmi. Ano, tak nějak vypadá mírotvorba a boj za socialismus po bolševicku.
Co přesně znamenají hrozby pološílené komunistické generality a vůdce KLDR? Již se objevily první překlady jejich výhůžek:
“Obnovíme jaderný program! “ ... “Máme hlad, pošlete rýži!”
“Zahajíme jaderný útok!” ... “Máme opravdu velký hlad, kdy už konečně pošlete tu rýži?!”
“Zničíme USA!” ... “Kde je, kurva, ta rejže?!”
Jistě, můžeme se nad tím pousmát, ale jen do té doby než si uvědomíme v jaké je “výstavní skříň” světového komunismu opravdu situaci. Soudruzi v KLDR využili při budování socialismu všechny možné ideologické poučky i mocenské páky vymyšlené hlavními mozky této zvrácené společenské teorie. K odkazům Marxe, Lenina, Stalina i Hitlera navíc přidali asijskou pečlivost a důslednost. Výsledkem je maniakální koncetrák hladových a duševně zdecimovaných lidí, pro které je Orwellův svět z knihy 1984 každodenní realitou.
Tak nějak vypadá absolutní konec všech pokusů o nastolení beztřídní socialistické společnosti. Tak nějak vypadá výsledek všech pokusů o sociální inženýrství, maximální moc státu, regulaci životů od kolébky po hrob a byrokratické řízení trhu. Tak nějak vypadá naše budoucnost, pokud se rychle nepostavíme všem těm zakukleným komunistům ve vládě a parlamentu, nejen naší vlasti, ale i Evropské unie.
Největším nebezpečím pro nás není v tuto chvíli pomatený vůdce českých a moravských komunistů, píšící obdivné a povzbuzující telegramy mocenské věrchušce z KLDR, ale naše demokratická většina, která při každých dalších volbách požaduje větší bič státní moci a menší dvůr občanských či ekonomických svobod. Ta většina, která přijala za své teze vládnoucí politické oligarchie, že jen velký stát, velké daně, velké dotace a ještě větší regulace, množství zákonů a silových složek na jejich dodržování znamenají šťastnou budoucnost.
Pomalu se tak vaříme jako ona pověstná žába ve kbelíku vody, kde nám naši vládnoucí panáci stále nenápadně přikládají pod kotel. Abychom se neptali proč je voda stále teplejší, mají zaplacené mediální poskoky, kteří buď poukazují na to, že jinde je o hodně stupňů více, či že to přeci tak horké zdaleka není. Stejně jako někteří soudruzi s rudými klapkami na očích nikdy nepřipustí, co že je všechno špatné na režimu v KLDR.
Já však mám pocit, že místo toho, abychom se děsivé paranormální realitě “korejského lidu”, pod vedením dynastie Kimů, vzdalovali, tak jsme na “nejlepší” cestě k budování podobného socialismu. Takovou nenápadnou, salámovou metodou pod praporem EU na Pražském hradě. Smutné je, že podobně jako možná lidé v KLDR, tak i u nás si tuto zvrácenou realitu uvědomuje málokdo.
Diskuse bez registrace a mnoho dalších článků: ZDE.
