Kdy se začnou bránit bílí, heterosexuální a pracovití lidé?

  Naše společnost je v krizi. Nejenom té finanční, kterou nám dávkují každý den všechna média, ale i morální, o které se raději příliš nemluví. Generace našich pradědů a prababiček by se při pohledu na dnešní svět asi velmi podivovala nad praktikami, které nová vládnoucí šlechta uvedla v život a nad pravidly, která určují sociální soužití naší současné populace.

Dříve bylo všechno jaksi jednodušší, jasnější a přímočařejší. Pan profesor z reálky byl váženým občanem, pan továrník platil lidem za práci, nikoliv za výmysly odborářů, posluhovačka s měšťankou nechtěla býti módní ikonou a kočovníci byli vykazováni za brány obcí. Nikoho ani nenapadlo, že by mu měl někdo doplácet pár zlatek na maso k nedělnímu obědu či snad v osmnácti letech zajít k mastičkáři a s lejstrem od něho požadovat na císaři pánu celoživotní rentu za válení na peci.

Doba se změnila. Nenosí se dnes býti úspěšným, chytrým a bohatým. Každý Čech vám raději na dotaz: “Jak se máš?” odpoví, že, s prominutím, na hovno i kdyby se doma válel na hromadách bankovek, či se právě vracel z roční cesty kolem světa luxusní jachtou. Bolševikovo sémě závisti natolik zakořenilo v hlavách obyčejných lidí, že v podstatě již neexistuje účinná protilátka.

Společnost je ovládána jedinou myšlenkou. Ztrestat každého, kdo převyšuje ostatní. Ať majetkem, intelektem nebo prostě jen touhou býti svým pánem bez pomoci apoštolů sociálního státu. Každý takový je totiž nebezpečný soudobým mocipánům, jejichž politická strategie je vedena přes nejnižší pudy hloupého, lehce ovladatelného anonymního davu. Všichni by totiž měli povinně jásat nad drobky z panského stolu, držet hubu a krok.

Jednoduchá a průhledná lež, ze které se stonásobným opakováním snaží udělat nájemníci vládních paláců jakousi universální pravdu zní: “Odevzdejte nám vaše výdělky a my vám za to budeme konati dobro!” Neskutečná korupce až otevřená zlodějina, která provází toto jejich celé úřadování s penězi nebohých poplatníků, novodobých otroků bájného sociálna a multikulturního smíru, poté občas vyhřezne na povrch v aférách, kdy nikdo nebývá potrestán a vše se zakamufluje politickým bojem.

Politická elita se však vždy při svých proklamacích může opřít o berličku pomoci potřebným a také se o ni vehementně opírá. Ve své podstatě od nich neslyšíme nic jiného, byť v různém stupni demagogického balení. Že však ve svých důsledcích právě na tyto lidi, kteří ne vlastní vinou musí řešit obrovské životní trable spojené například s tělesným postižením, těžkou nemocí, popřípadě jinými ranami osudu, dopadá ono podivné sociální inženýrství vždy nejhůře, je prokazatelným faktem a jistě by tito lidé mohli hodně vyprávět. Jen vzpomneňme na různé soukromé sbírky, ponižování před všelijakými státními komisemi a úřady, dehonestující almužny či priority rozpočtových opatření, které se převalují vždy tam, kde je možné uhrát nějaké drobné do volebního mariáše.

Komu se však na druhé straně dostává neutuchající podpory jsou voliči s nataženou rukou. Stále se zvětšující skupina závislých, byť dávka drogy je zde nahrazována dávkou sociální nebo dávkou korupčních bankovek. Cíleně vytvořené manipulovatelné stádo, které uznává jen svatou pravdu svého vůdce, ochotné se bít do krve jen za kbelík pomejí do žlabu. Příkladem budiž různí placení “anonymní” diskutéři i zde, mající představovat jakýsi Vox Populi, nahrávající zvráceným choutkám jejich páníčků, rádobyospravedlňujíce tak morální bahno vysoké politiky.

Pokud se do této doby narodíte jako bílý heterosexuál s odhodláním pracovat a žít za svoje, nemáte šanci. Nebudete pozitivně diskriminovaný pro jinou pigmentaci vaší kůže, nedostanete granty pro spolek svých zamilovaných přátel, nikdo se vás nezastane, když momentálně nemáte dostatek finanční hotovosti například na boty pro svoje děti. Máte právo jen pracovat a vždy přesně na čas odvádět daně s různými názvy. V momentě, kdy to nezvládáte, nepřijede ministr Kocáb a štáb TV Nova, nerozpoutá se mediální peklo, vláda nemá mimořádné zasedání. Ve vší tichosti vás “dobrotivý” sociální stát srází až na absolutní dno. Jste ocejchován jako neschopný poctivý hlupák bez správných konexí a jako takový předhozen lvům s barevnými nálepkami.

Chci tímto článkem říci pouze jediné: Konečně se braňme a nebojme se nazvat věci pravými jmény, neboť za chvíli již bude pozdě. Společenství zkorumpovaných podvodníků ve vysokých funkcích se svými uplácenými podržtaškáři a houfem “momentálně” nedostatečných parazitů přivede tuto zemi k totálnímu krachu. Náznaky můžeme vidět u nás i za hranicemi. Nejdál se dostalo na této cestě asi Maďarsko – ozbrojené střety s cikány, totální předluženost státu i jeho obyvatel, státní kasa pomalu nemá ani na důchody. A u nás ...

Geometricky se navyšuje počet exekucí a nesplácených úvěrů, státní dluh roste tempem 6 342,- Kč za sekundu, přičemž rozpočet na příští rok jej bude dále akcelerovat, policie nemá pořádně na benzín, soudy na topení, zastavuje se výstavba infrastruktury. Státní úředníci však tyto problémy řeší dalším navyšováním daňové zátěže a dalšími úvěry. Uvědomuje si vůbec někdo, že již dnes odevzdáváme eráru přes 70% svého výdělku na všemožných daních, poplatcích a odvodech? Přesto je to pro naše finanční “experty” pořád málo.

Samozřejmě, nebylo by na nejdražší dálnice v Evropě, zázračné akcie, volební úplatky sociálním pijavicím, nebylo by na pohádkový život stranických věrchušek. Proto stále kolem sebe slyšíme jen “politicky korektní” slang. Aby zase bylo dostatek hlasů v urnách a s tím spojené další roky papalášů v pohodlí s rukama na penězovodu státních financí. Takže se nenechme mýlit předvolebním bojem. Do divadla můžeme jít každý den.

Na závěr se tedy pokusím býti malinko nekorektní: Začněme my, bílí, pracující, nečekající na panské milodary, konečně také bojovat za sebe. Nenechme se donekonečna okrádat od politiků, cikánů a jiných sociálních parazitů. Nikdo z těch, kteří mají plnou hubu pozitivní diskriminace, sociálního státu a pomoci bližním ve svém životě nevytvořil ani zlomek hodnot, které sypeme do státní kasy my. Zpět nedostáváme nic. Jen opovržení, a když se náhodou vyjímečně daří, tak i nálepku podvodníků a zlodějů. Od opravdových zlodějů a podvodníků, kteří tak maskují vlastní neschopnost poctivě se uživit. Tento nápor totiž dlouho nevydržíme. Jsme na cestě do pekel. Ti druzí se budou chvíli radovat z našeho skonu. Až pak nebudou mít najednou co žrát. My tu však už nebudeme.

Opravdu tohle dopustíme?

Zajímavé články si můžete přečíst i zde: www.pravyblog.blog.cz www.eportal.cz