Nejsme jako oni! To je zaklínadlo pravdy a lásky, které se jako červená niť táhne naší posametovou historií a ještě dnes mu jedni spokojeně tleskají a druzí, kterým bolševické bestie zničily život, jen bezmocně skřípou zuby. Lakmusový papírek české demokracie Karel Kryl pravil, že revoluce roku 1989 byla ukradená. Jako vždy měl pravdu.
Kdyby tři jmenovaní z titulku článku stáli na opačné straně barikády a před únorovým pučem 1948 vykonávali svoje zvěrstva na soudruzích z KSČ (samozřejmě teoreticky vzato, neboť v demokratické 1. republice by snad drcení genitálií cihlou v podání Grebeníčka st., mytí hlav v záchodové míse v podání poslance za KSČM Vondrušky a slepičí odkdákání justiční vraždy v podání Brožové – Polednové nebylo možné) nedožili by se dalšího roku.
Dělnická pěst by zasáhla tvrdě a nekompromisně. Žádné “Nejsme jako oni!”. Naopak – kdo nejde s námi, jde proti nám – vyčistit společnost od antisocialistických živlů. Sadistický vyšetřovatel na šibenici, zvrácený bachař na jistou smrt do gulagu a rychlokvašená soudní pomocnice umučena během vyšetřování. Hotové, vyřízené. Tak nějak po bolševicku.
Reálie sametovénejsmejakooni revoluce jsou však bohužel poněkud jiné. Aćkoliv se celý demokratický svět shoduje na tom, že komunistický režim provozovaný pod diktarurou SSSR byl evidentní totalitní diktaturou pošlapávající ta nejzákladnější lidská práva a svobody pomocí státního teroru na vlastním obyvatelstvu, jeho strůjci si dnes spokojeně užívají výhod konzumního EU sociálkapitalismu a svým obětem se smějí do očí i z lavic nejvyššího zákonodárného sboru ČR.
Ptám se tedy – to jsme v listopadu 1989 opravdu takto chtěli? V jednom ze svých starších článků jsem popsal sporné revoluční a porevoluční procesy s konstatováním, že nás soudruzi tehdy dokonale přechcali. Samozřejmě bych na tomto textu dnes nevyměnil ani písmenko. A jak se zdá, čas dává za pravdu jak těmto slovům, tak konstatování Karla Kryla a dokonce i nejradikálnějším tezím Petra Cibulky, ze kterého se některá média a rádobyvzdělaní političtí komentátoři pokouší udělat pomateného šílence zakletého ve vlastních spikleneckých teoriích.
Pokud by sametovou předávačku moci nevedli sami nejvyšší bolševičtí papaláši, Brožová-Polednová by dnes už byla z vězení zpátky doma a my bychom nemuseli řešit, zda je hodně stará, hodně slepá nebo hodně hluchá. Jako justiční vražedkyně si to prostě zaslouží a tečka. Nemuseli bychom zde na blogu číst hysterické reakce mladé pomatené komunistky, která by snad raději pozavírala do kriminálu všechny, kteří “starou nemohoucí babičku” nepolitují.
Určitou vypovídající hodnotu však její blog má. Zcela nevědomky se zde v diskusích odkopávají všichni kovaní soudruzi, kteří lásku k minulému totalitnímu režimu maskují jakýmsi bojem za sociální spravedlnost, podporou “demokratických” levicových stran a pliváním na vše, co jen zavoní pravicovým pohledem na svět. Pokud to ona slečna myslí opravdu vážně, děla spíše svým ideálům medvědí službu, pokud je to fake, je geniální.
Nicméně - máme co jsme chtěli a do rachoty zvesela. Abychom měli na placení daní. Abychom mohli zaplatit naši politickou reprezentaci. Abychom mohli zaplatit soudruha Vondrušku, který přeci jen těm politickým vězňům po soudružsky domlouval a hlavu do hajzlu jim namočil jen tak mezi řečí a možná snad i jen málo. Abychom mohli poslouchat, jak nám o demokracii káže soudruh Grebeníček mladší, který by možná raději někoho nakopal do genitálií, když se jej zeptají na padesátá léta, která snad prý byla jen takovým malým, nicneznamenajícím ukročením na cestě k ideální sociálně rovné společnosti, kterou snad k dokonalosti přivedli Rudí Khmérové, Kim-Ir-Sen či Fidel na Kubě. Abychom mohli poslouchat nářky rudých plaček nad osudem soudružky Polednové, která je přeci chudák nemocná a nemohoucí, takže nad zrůdnostmi bolševických justičních vražd a koncentračních táborů raději zavřeme obě oči.
Co by asi dnes řekl Karel Kryl?
Zajímavé články si můžete přečíst i zde: www.pravyblog.blog.cz www.eportal.cz
