Duch politiky Milouše Jakeše stále žije v rétorice a myšlení ČSSD

Červený Hrádek, 17.7.2014 (čtvrt století po „pádu komunismu“), slovo má soudruh poslanec Parlamentu ČR, zvolený za ČSSD: 

 „Žádnej z nás nebere takový platy, prostě, jako berou oni. Dostávám jednou ročně seznam těch sportovců, kteří berou nad těch milión korun. No tak řekněme paní Kvitová, je to milá holka, ale ona  bere za pinkání ve Wimbledonu šedesát miliónů a další ne šedesát, sto milionů, dvě sta milionů berou. Jágrové a další.“

Tak nějak by mohla znít současná verze  projevu Miloušova ideového nástupce na Červeném Hrádku dnes. Jinými slovy, ale se stejnou „myšlenkou“ nám jej v reálu předvedl poslanec Huml ve svých narážkách na daňovou monackou „špínu“ Petry Kvitové. Dvacet pět let po „Sametové revoluci“. Se stejnou ideou spojující tehdejší KSČ a dnešní socialistické partaje sdělil stejnému elektorátu, že mu Petra Kvitová nechce nacpat do nenažraného chřtánu jeho sociálního státu, na kterém „poctivě“ celý život parazituje, jí opravdu poctivě vydělané peníze. A rovnou by jí za to sebral občanství. Samozvance a zaprodance kapitalismu tady přece trpět nebudeme! Tedy mohl i pokračovat …

„A proto je tak důležitý, ta podpora zespodu, aby my jsme mohli říct: „Ne my si to přejem, to lid si to žádá, my s tím souhlasíme, s tím lidem. My plníme jeho vůli, a ne prostě, aby my jsme tam byli sami jak kůl v plotě.“

Ano, přidalo se na jeho stranu nemálo českých soudruhů, kteří si také nechtějí nechat vzít svoji kořist, svoje socialistické krmení, které jim zajišťuje pohodlný život za erární dávky. To by tak hrálo, aby si v eurodemokracii každý vydělával kolik chtěl a chudák rudý proletář měl furt hovno. To by pak nakonec mohli také mít hovno i soudruzi z nejvyššího politbyra, ústředí odborů nebo dokonce i v Bruselu. Žádnej kůl v plotě nebude, závist a zadarmo lítající pečení holubi zabírají pořád dokola.

„To není jednoduchý proces ta přestavba. Není. To je proces, v kterým se ne každý dost dobře vyzná a proces, do kterýho mohou vstoupit nepřátelé a vypadají přitom jako přátelé.“

Zmínka o současných problémech vládní strany, zřejmé narážky na ministra financí Babiše, kterého oranžová partaj neumí správně uchopit a tak někteří řadoví členové tápou, zdali už otevřeně kolaborovat, začít mu lézt do rektálního otvoru či počkat až se Slávek Sobotka definitivně ztrapní a odvaří sám. Převléci kabáty se naučili většinově v roce 1989, náš „řečník“ dokonce několikrát.

„Nevěřte tomu, že se neví, jak se dole myslí, jak se jedná, na co se nadává, s čím jsou lidi nespokojený. A teď ještě píšou ty blogeři, nezávislí novináři, všichni tihle lidé. Ale rozesílají to nejen nám, ale na všechny strany, zejména do všelijakejch těch internetů.“

Přiznání, že nasranost lidí dosahuje absolutního vrcholu, ale s výhrůžkou, že oni o tom ví a taky si hlídají ty nepohodlné, kteří by to mohli dokonce někdy dokázat vysvětlit i obyčejnému soudruhovi a rušit jim klid na práci.  

„Soudruzi, ten udělal chybu, každej z nás udělal nějakou chybu, ale vždycky:  Čí je to vláda? Komunistická, byla,  je a bude!“

No a na závěr jasné přiznání. I to slovo komunistická sedí, snad jen s přídomkem „ne-burešovská“ a s podporou Národní fronty. Který, že se to píše rok? Byl Milouš vizionář? Co na to Jan Tleskač?

Související článek: Stanislav Huml: Petra Kvitová je jako člověk špína!

Psáno pro a více na: pravyprostor.cz (diskuse bez registrace)