Desatero věřícího socana, aneb o veliké zbabělosti Jiřího P.

  Ač se nejznámější husita dnešní doby rád vychloubá nekonečnou řadou svých vládních úspěchů, stále narůstajícími preferencemi oranžovorudé partaje a svojí nekonečnou popularitou mezi lidem českým a osobnostmi světovými, kteroužto prezentoval mimo jiné i ve své čtyřkilové knize fotografií, nenašel při této mimořádně příznivé konstelaci hvězd odvahu zvednout hozenou rukavici “pána všeho zla z Hradu” k přímému souboji o presidentské křeslo.

Ba co více, nenominoval na toto velkolepé klání ani žádného ze svých poddaných, podle se schovávajíce za cizáckého rytíře v zeleném brnění, který si na svůj praporec musel postupně přivázat stuhy rudé, oranžové i černé, by získal alespoň zdání podpory rozvášněného davu. Pojďme se na tento duel podívat v kontextu s nejvyšším mravním kodexem.

1. V jednoho Boha věřiti budeš.

Paroubek nevěří ani sám sobě natož svým spolubojovníkům za lepší socialistické zítřky. Svoji připosranost maskuje hulvátskými gesty, demagogickými výkřiky a ránami pod pás do řad protivníka. Mozkové centrum Lidového domu se neštítí svoje ovečky dokonce zastrašovat při možném svobodném rozhodnutí a ještě to vydává za pozitivum svojí demokratické politiky. Proto tak veliké horování pro veřejnou volbu.

2. Nevezmeš jména Božího nadarmo.

Vůdce stáda má vždy pravdu. Tak praví logika všech socialistických i komunistických myslitelů na celém světě. Kdo se postaví na odpor, je bezmilosti zlikvidován. Diskuse se nepřipouští, maximálně o výši trestu hříšníka. Byli tedy umlčeni všichni pochybovači, kterým nebyl po vůli kádrový profil antiklause ve spojení s jejich “sociální” politikou. Však on se Švejnar brzy naučil frázovat po bolševicku.

3. Pomni, abys den sváteční světil.

Největším svátkem pro socana i bolševika je, když dokážou ukrást majetek někomu schopnějšímu a pracovitějšímu. Proto se v bývalé ČSSR tak velice slavil tzv. Den znárodnění. Dnes to alespoň zkouší nekřesťanským zyšováním daní a systémem co největšího přerozdělování, kterým uplácí závistivé a neschopné voliče s třešní nebo růží na klopě. Ironií osudu je, že tento slogan již od nich přebral i údajně liberální ekonom bojující o presidentský stolec.

4. Cti otce svého i matku svou, abys dlouho živ byl a dobře ti bylo na zemi.

Ne nadarmo je symbolem pravého a odhodlaného mladého komunisty Pavka Korčagin. Totalitní mašinérií zmanipulovaný mladý chlapec, který neváhal udat svoje rodiče pro sabotáž kolektivizace. Ano tak vychovává své následovníky rudá propaganda a stejně tak řídí svoje soudruhy i současní předáci soft i hardkomunistických partají, předpokládajíce, že i americký profesor se zřekne své druhé matky (jak nazval on sám USA) a za kus žvance bude skákat jak budou ústřední výbory pískat.

5. Nezabiješ.

Toto přikázání bolševici ve svojí bibli nemají. Milióny obětí položených na oltář komunistických bohů jménem Lenin, Stalin, Gottwald, Kim-Ir-Sen, Castro a dalších, hovoří za vše. Velkým pradoxem současného zeleno-oranžovo-rudého presidentského kandidáta je tedy útěk, údajně komunisty pronásledované, rodiny Švejnarů do kapitalistické ciziny a slova pana Jana o jejich možném návratu do Strakovy akademie po boku, prý, umírněných rudokožců z ČSSD.

6. Nesesmilníš.

Zde myslím, že pokud se někdo nechává nazývat sexymozkem, či obšťastňuje svoje stranické kolegyně po vyčerpávajících schůzích, nebo střídavě žije s několika ženami jako nejmenovaný doktor Narcis, musí si to se svým svědomím vypořádat sám. Samci ani samice lidského rodu nejsou monogamní a tento prohřešek většinou spíše vzbudí lehké pousmání. Horší variantou je obcování s prodejnými děvkami, které jsem popsal ve svém starším článku.

7. Nepokradeš

Zde se odkopává Paroubek a jeho parta nejvíce. Tunelování, kupónová privatizace, ožebračování chudých, protiústavní poplatky u lékařů, nehoráznost jménem školné, modré straky, zlodějští podnikatelé a tak dále. Dnes a denně omílané demagogické lži, které zatím snad stále více jak polovina národa nechce přijmout jako svatou pravdu sociálních “ynžynýrů”. Oni totiž mají daleko jednodušší recept. Ukrást všem všechno, v případě totálního vítězství samozřejmě okamžitě, v případě vítězství, kdy nelze nastolit totalitu, postupně. Poté si hlavně řádně nacpat vlastní bachory a drobky odpadávajícími od stolu krmit stádo posluhovačů, podržtašků, udavačů a milicionářů, kteří je budou bránit jako věrní psi. Říkají tomu sociální aspekt a světově uznávaný ekonom přednášející na amerických universitách či “vybírající” kandidáty na Nobelovu cenu jim bezostyšně přikyvuje.

8. Nepromluvíš křivého svědectí proti bližnímu svému.

Demagogie, lež, nenávist, intriky, likvidace oponentů justičnímu vraždami a vykonstruovanými soudními procesy, které nakonec vyústili v čistky ve vlastní straně je komunistická klasika minulosti. Pomatení následníci KSČ chrochtají v současné době blahem, neboť se vyhřívají v paprscích zájmu o svoji hlasovací sílu v parlamentu a dovolí si tedy tyranii na vlastním národu nazvat jako dodržování tehdy platných zákonů a okupaci vlasti jako dodržování platných mezinárodních smluv. Až sem dokázala nenažraná ČSSD a její vrcholoví představitelé vyvést bandu ortodoxních uctívatelů hnutí potlačující základní lidská práva a svobody. Až sem je Paroubek dostal svými řečmi o spojené levici a stojedničkovým povolebním projevem. Profesor Švejnar jim k tomu má dodat zdání normálnosti a světovosti. Koho v této souvislosti nenapadne zvláštní minulost jeho otce a nitky vedoucí od něj až do ústředí KGB ?

9. Nepožádáš manželky bližňího svého,

Manželky presidentů jsou jistě velmi důležité. Za vlády Billa Clintona se říkalo, že světovou velmoc v podstatě řídí Hillary. Jaký rozruch vzbudila Raisa Gorbačovová, když po plejádě prostoduchých Marfuší se Rusové konečně nemuseli za svoji první dámu stydět a ukrývat ji před světem? Mám za to, že i Olga Havlová a Livia Klausová jsou prototypem dobrých reprezentantek své vlasti, pominu malinko jednoduchou pískající Dášu, která po boku Václava I. jen hrála jednu ze svých nejslabších rolí v kariéře. Otázkou je jak by český národ reprezentovala americká universitní profesorka, která v mateřštině svého lidu umí jen pozdravit.

10. ...aniž požádáš statků jeho.

A zde je ten hlavní zakopaný pes celé presidentské volby. Socani odstavení od koryta mají strach, že president Klaus ve svém druhém funkčním období již nebude poslušně panáčkovat při každém blábolu z řad mozkovéhu ústředí Lidového domu. Oni tomu říkají přísné dodržování nadstranickosti, ale ve své podstatě mají na mysli loutku, které budou tahat za ty správné provázky. Proto udělali ze Švejnara kašpárka měnícího své názory ze dne na den, jak se to hodí té které partaji do krámu. Drtivým úderem Jana Antiklause měla být veřejná debata v senátním klubu, kdy opocený koktající výkvět ČSSD ani nedokázal pořádně přečíst předem připravené otázky a unylý profesor se špatně načesanou přehazovačkou se zmohl jen na téměř přesné papouškování slov velkého sexymozku. Takže i v této chvíli se ukázala totální impotence levičácké politiky. Ač na domácím hřišti a danými podmínkami s velkým náskokem nastupující socanský team nedokázal svého favorita dotlačit ani k čestné remíze.

Paroubek má z Klause strach, dokonce takový, že nedokázal ve svých řadách ani po usilovném hledání najít člověka, který by se alespoň náznakem přiblížil autoritě současného presidenta, byť i tento má hodně slabých míst. Z toho vyplývá, že v celé ČSSD není ani jeden nezkorumpovaný, inteligentní, názorově koexistentní, hrdý a lidem oblíbený politik, který by měl tu odvahu se čestnému předsedovi ODS postavit v přímé konfrontaci. Místo toho s úlevou sáhli po neznámém profesůrkovi, ze kterého se s vypětím všech sil snaží udělat ikonu světové liberální ekonomie a sociálního smíru.

Statky bližních svých chtějí tedy ovládat oklikou přes rudé gardy ve vládě, které tam kývající Jan má dosadit po vyvolání parlamentní krize brzy následující jeho vítěznou bitvu. Desatero Božích přikázání socanům ani komunistům zjevně nic neříká. Největší podlost na celém příběhu letošních presidentských voleb je ovšem v tom, že hlavní intrikán moci se schovává v zadních řadách zbabělých bojovníků a nenese rudou standartu v čele sešikovaných antiklausů. Odtud sice vysílá otrávené depeše v podobě otevřených dopisů na všechny strany, ale čelem se postavit bojí.

Jste zbabělec pane soudruhu Jiří P.

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Opraveno autorem po upozornění: Tím malým udavačem byl Pavka Morozov. Omlouvám se znalcům.