Conto separato

Poněkud mne překvapuje, že při tolika komentářích korupční kauzy Drobil se málokde dočteme o pravé podstatě celého problému. V drtivé většině případů se stále jen řeší kdo koho nahrával, kdo za kým přišel žalovat, komu kdo poskytuje krytí, kdo by měl vyvodit politickou odpovědnost a jestli vyústěním celého případu bude výměna figurek na vládní šachovnici.

Pokud chceme, aby se naše společnost posunula směrem od banánové republiky ke klasickým civilizačním hodnotám, měli bychom si ukázat na pravou podstatu problému. Tím jsou de facto ukradené 3 miliardy Kč, které si mezi sebe měli rozdělit strany na celém tendru zainteresované. Tedy zřejmě klasických 15%, o které jsou předražované státní zakázky tak, aby to nevypadalo až příliš okatě, ale aby vždy ukáplo na pověstné conto separato, sloužící pak dále k financování politické strany a zvyšování životní úrovně těch jejich členů, kteří se proplatili nebo vyšplhali až k rozhodovacím pravomocem ve vedení.

Je zcela evidentní, že naši zástupci “demokracie”, kterým se podaří ve volbách získat jakékoliv křeslo zaručující moc a vliv, naprosto ztrácejí soudnost. Jejich pohled na problémy společnosti se neomylně zúží na akty spojené s udržením výnosného místa, zaručujícího nadstandardní příjem, kterého by jinak nikdy nedosáhli. Proto se i při jejich reakcích na celou kauzu rozkrádání na zcela zbytečném ministerstvu nedočkáme relevantního vysvětlení jak je vůbec možné, že má daňový poplatník za projekt zaplatit o tak nehoráznou sumu peněz více, ale jen se překřikují ve snaze ukázat na druhého, ještě většího zloděje, či “hlupáka”, který to vyslepičil novinářům. Z jejich pohledu je to klasický politický boj, kdy jedna skupina chce odstavit od koryta druhou. Co si o tom myslí lidé, kteří je za tuto neskutečnou frašku platí, je jim zřejmě naprosto u zadele. Oni už snad jinak uvažovat ani neumí.

Přičemž stejně tak směšně, jako bouře ve sklenici vody vládní “protikorupční” koalice však působí i kroky poparoubkovské “osvícené” opozice. Tetelí se blahem, že momentálně není v médiích propírána nějaká levárna spojená s jejich členy a haraší zbraněmi v planém záměru svrhnout vládu. Opět samozřejmě bez jakéhokoliv náznaku řešení, pokud by se jim to náhodou za přispění VV povedlo. Stejně jako u současné vládní sestavy by se jejich boj s korupcí přetavil v silácká hesla a snahu politicky "pokrýt" svoje finanční zdroje. Navíc, vládní spojenectví ČSSD a Věcí veřejných, za otevřené podpory KSČM, si může v dnešní době přát snad jen nepoučitelný masochista, který chce bojovat s rozkrádáním státního rozpočtu pomocí nových vyhlášek, nařízení, zákonů, úředníků a policajtů. Tedy hasit hořící stoh benzínem. 

Ono však jde samozřejmě zase jen o to, aby se veřejné mínění zabývalo nepodstatnými politologickými komentáři a byla odváděna pozornost od merita věci. Že politické strany nikdy nemohou zaplatit legálně přiznanými příjmy svoje megakampaně v boji o státní penězovody, a že jejich vrcholní představitelé nikdy nemohli našetřit z legálních platů na svoje byty, penzióny, zázračné akcie, rekreační sídla či luxusní jachty.

Jak dlouho si tedy ještě necháme kálet na hlavu? Daňové šrouby jsou utažené téměr na maximum, tisíce zbytečných a vzájemně si i odporujících zákonů mohou udělat z poctivého občana kriminálníka téměř při každém kroku, osobní práva a svobody jednotlivce se smrskly jen na řádně zaplacené účty na finančních úřadech, přičemž na horních palubách tohoto bankrotujícího Titanicu se tančí a hoduje s posměšnými úšklebky směrem k poplatnické lůze, které se dnes a denně připomíná, kdo je tady pánem. Není náhodou už ten pravý čas na nějaké nové, konečně nesametové, řešení situace?