Babišova venkovská hospoda

Jak by asi vypadala taková malá hospůdka na vesnici kdyby se vedla podle podnikatelského vzoru nejpoctivějšího ze všech spasitelů konkurenčního prostředí a ministra financí Andreje Babiše?

Zkusme si jeho aktivity ve světě „byznysu“ promítnout do příběhu jednoho venkovského hostinského. Jak by asi taková živnost vypadala?

Na počátku by byla prosperující hospoda, prozatím nijak zvláště svázána byrokracií a daněmi. Za rouzumný peníz točené pivo, k tomu pár klasických českých jídel na oběd či večeři. Majitel, říkejme mu třeba Jan, spokojen, hosté také, výdělek hostinského nad úrovní dvojnásobku průměrné mzdy.

Ve vedlejší vesnici knajpa. Místní „hostinský“ Andrej si na ni vzal úvěr milión korun, ale příliš se mu nedaří. Nabídne tedy své virtuální peníze z úvěru Janovi, aby spojili síly a vybudovali síť „Hospofert“. Důvěřivý Jan souhlasí s bohatýrskými plány Andreje a upíše se ďáblu. Do roka nemá ani hospodu, ani peníze, ani žádný jiný majetek.

Na ekonomické mrtvole Jana začíná žralok Andrej začíná budovat svůj „Hospofert“. Napůjčuje si další milióny, daně „převádí“ na korunové dluhopisy, žádosti o dotace na malé firmičky svých dětí, obrazí své dobré známé nomenklaturní soudruhy z dob minulých, dokonce i ty tajné a byznys se rozjíždí. Hospoda dostává nový kabát z čapího peří, luxusní interiér a přístavek v podobě penziónu. Vše samozřejmě z dotačních peněz českých i evropských a optimalizovaných daní.

Podnikání se tak Andrejovi mimořádně daří, za další úvěry a dotace „nakoupil“, podobně jako od Jana další provozovny. Mluví se o něm jako o mimořádně úspěšném milionáři. Kolik je dluhů nikdo nepočítá. Kolik stojí svědomí nikdo neví. S „Hospofertem“ bude líp!

Andrejovi však už nestačí jenom venkovské hospody. Chce být mužem velkého světa. Chce do města! Nastupuje do politiky. Z pinglů, servírek a kuchařů stvoří politické hnutí. A ví jak na to.

Andrejovo politické hnutí FIK (Fšeci iba kradnú) dostává v parlamentních volbách 36% hlasů, vytváří koalici se všemi komunisty ve sněmovně a náš hostinský je rázem premiér. President Vlčí Mlha nevidí jeho temnou minulost ani tajné svazky a za hodokvasu prolitého slivovicí jej jmenuje premiérem. Podnikání pana Andreje nemůže dostat lepší injekci další erární živé vody.

Z vlády začínají přicházet nové zákony. Všichni hostinští nyní musí čepovat povinně pivo do Andrejových ekologických kelímků E-ndy, které se v přírodě rozpadnou již za 200 let. V žádné hospodě se nesmí podávat nezdravé jídlo, o jehož nezávadnosti rozhoduje představenstvo „Hospofertu“. Byla nařízena zvláštní hospodská daň z počtu židlí a každý den je třeba údaj o jejich stavu odesílat na finanční úřad pod pokutou 500 000,- Kč. Do všech restaurací je nasazen jeden kontrolní úředník z hnutí FIK, který hlídá všechny prohřešky a na místě může provozovnu na hodinu uzavřít.   

A jaký je konec tohoto příběhu? Andrej je miliardář, patří mu všechny hospody, bude kandidovat na presidenta a ostatní Fšeci iba kradú. Už je líp! 

Psáno pro a více na: pravyprostor.cz

Související články:

• EET: Když Babiš o podnikatelské morálce káže
• Sorry jako
• Na čem vlastně stojí schopnost státu a politiků vládnout lidem? Na přerozdělování!