(Pod)průměrný čtenář blogu

Zejména autoři příspěvků na blog by se mnou možná souhlasili, když bych tvrdila, že podle příspěvků v diskuzi pod článkem musíme být z velké části národ nenávistných pitomců.

Se svým prvním článkem jsem udělala následující zkušenost. Uveřejnila jsem úvahu, která se veskrze měla pozastavit nad tím, jak se v současnosti považuje slušné zacházení, kvalitní zboží, služby a vztahy za nadstandart, který se velmi dobře prodává. A že se musíme hodně otáčet, abychom si tyto věci mohly „připlatit“. Chtěla jsem si postesknout, že normální věci přestaly být normální.

Považuji za úspěch, že z počtu cca 1200 přečtení a 10 příspěvků do diskuze byla pouze polovina negativní. To ještě velkoryse přisuzuji tomu, že tito kritici třeba můj článěk nemuseli správně pochopit.

O to větší překvapení mě čekalo, když jsem odkaz na svůj blog vložila na Facebook. Nad mým zamyšlením si ulevilo několik lidí, kteří si článek přečetli prostřednictvím mých „přátel“ na této síti. Z jejich reakcí jsem pouze usoudila, že vůbec nepochopili, o čem jsem psala. Nevěřícně jsem ale koukala na to, že mě posílali bydlet za některými nepopulárními spolouobčany, nařkli mě z nadměrného požívání alkoholu, z toho že jsem špatná matka apod.

Možná si mysleli, že se vyjadřují k někomu, koho vůbec neznají a tudíž se můžou „vyřádit“ asi tak, jak to dělají ti, kteří zůstávají pod diskuzemi v anonymitě... Já bohužel některé z nich ale znám, ač jsme se mnoho let nepotkali.

Myslím, že kdybych hodně chtěla, mohla bych je napadnout za pomluvu. Můžu se na to ale vykašlat … jen jsem si opět utřídila, jak to tady vlastně máme ...