Hašek na hrad!

Nechci Vam kazit naladu, ale Masaryk nebyl zdaleka taky hrdina, jak ho dnes vidite.  Byl to levicovy ideolog a podle toho si vytvoril tento stat na ktery musel vymyslet nezcetne lzi, utlaku mensin, historickych zemi, musel zlomit historicky chod nasich zemi a to vse proc?  Pro nejakou socialistickou ideologii, ktera se znovu a znovu prokazuje za mylnou?  Staci jenom porovnat nase postaveni v Evrope pred vladou Masaryka&Benese a dnes.  Pokud dokazete kriticky hledat duvody nasich dnesnich problemu, musite se urcite pozastavit v roce 1918, kde tento Vas hrdina operoval.

Prezident je u nás vzhledem ke způsobu své volby vždy představitelem nějaké partaje nebo ideologie, tzn. je v první řadě politikem. Tzn., že na něj nikdy nebudou pyšní všichni, viz třeba blog pana Jánského, ze kterého čiší zloba vůči V. Klausovi za jeho "eurofobii". V tomto směru trochu závidím monarchiím, v nichž členové královských rodin plní výhradně ceremoniální roli, jsou přísně bezpartijní a mají prvotřídní vystupování na veřejnosti a až na výjimky i v soukromí. Svůj úřad dědí, nemusejí se proto pouštět do špinavých kampaní, podvádět se sponzory nebo sebranými podpisy, navíc ztělesňují tradice, národní hrdost a spojují společnost. Právě v těchto zemích jsem viděl na vlastní oči obrovskou hrdost občanů na své státní představitele, jakou jsem sám bohužel nikdy necítil. U nás bychom se tomu mohli přiblížit tím, že by se role prezidenta redukovala na "pokladače věnců", který nemá do politiky co mluvit. Pak by se třeba strany dokázaly shodnout na někom, jako je Joachim Gauck v Německu nebo aspoň na nějakém seriozním panu profesorovi, který by byl důstojným reprezentantem naší země. Nyní kráčíme bohužel opačným směrem k poloprezidentskému systému, kdy prezident z logiky věci nemůže plnit roli celospolečenského pojítka, o otřesné úrovni jeho vystupování nemluvě.

Na své krásné mládí jste úvahu napsala "zrale" a já mohu pouze ocenit . Napsal jsem o presidentech několik článků, dostal jsem nálepku "havlista", ale nestydím se za to. Hezké další psaní přeji.

To není nálepka, to je diagnóza.

Možná je na místě také otázka, co je to moudrost. Moudrost není vševědoucnost a už vůbec moudrost není schopnost plnit přání všech.

     Tomáš Garigue Masaryk byl rozhodně moudrý člověk.

Jste mladičká, tak nemůžete znát pochopitelně vše třeba o Johnu Lennonovi, takže aspoň jedna jeho myšlenka , abychom nepodléhali dojmu, že president, ministři a vrcholní politici vůbec, mají v rukou naše osudy, či mají je v rukou neodvratně. John Lennon koncem šedesátých let řekl, že potřeba otcovských figur je chybou předchozí generace.  Která měla představu, že za ni vše udělá otec, Bůh, nebo president. Dodal pak, že to je omyl, že my všichni jsme moc /power/, a tak jen na nás záleží, jaký budeme mít život, že za nás rozhodně nikdo nic nezařídí.

Výklady Johna Lennona jsou sice zajímavé, ale žádný stát dosud nedokázal plnohodnotně fungovat bez autorit a nějakého centrálního vedení, pokud tedy nepočítáme Somálsko a podobné "ráje" na zemi. Samozřejmě i občanská aktivita může leccos změnit, ale úplně nahradit ministry a vrcholné politiky se nepodaří nikdy.

Nejlepší by bylo, kdyby přišla aktivní menšina. Na to, aby se systém mlčící a určující menšiny, změnil na systém podnětu aktivní většiny, stačí zrušit zákony, které berou moc občanům a přijmout zákony, podle kterých nebude možné zneužít moc v neprospěch občanů. 21. století ve světě moderních informačních technologií, internetu a sociálních sítí se stava krajina jednou vesnicí a svět jedním městem. Proto můžeme demokracii vrátit tam, kam patří. Na ekléziu, na veřejné shromáždění samosprávné obce nebo samosprávného města. http://stefanides.blog.idnes.cz/c/404527/Navrat-zneuzite-moci-do-rukou-obcanu.html

Držím Vám palce! Vždy to nemusí být pouze president. Někdy se stačí rozhlédnout a zamyslet. Možná to bude ten, který je odsunut do koutku v tolik falešně zmítaném kolektivistickém altruismu.

A ještě mám připomínku k onomu "zlomení národa": To neudělali nacisté, ale až komunisté. Za prvé proto, že náckové na to měli jen 6 let - a komouši 40, za druhé  proto, že komunistická propaganda byla daleko propracovnajší a za třetí - proti nacismu bojovaly desetitisíce Čechů. Ale kolik jich bojovalo proti komunismu?

Já celý život.