- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Tak těch lidí v tom metru bych se zastal. Já muset dýl než týden poslouchat při každém využití metra dvacetkrát do minuty zopakovanou větu "Mind the gap between the train and the platform", tak taky naprosto nevím, čí jsem
Celkem souhlas, až na to, že to, co je na zemi, je věcí personálu. Ten se o to má postarat .....
Víte, ono hodně záleží na tom, JAK (tedy s jakým přístupem) se díváte... nevychovaní lidé byli, jsou a budou jak vím ze svého téměř šedesátiletého života (zážitky z metra jsme měla stejné i před 30 lety) - záleží vždy va rodině. Všechna moje vnoučata jsou zvyklá zdravit a když spolu vejdeme do obchodu a pozdravíme, nestane se, že by nám někdo neodpověděl.......a mobily? Prostě doba se mění, lidé si zvykli být pořád "on". Ono se prostě něco nedělá a něco jiného "dobrého) zas dělá. Dneska si po sobě mladí třeba nesloží příbor - ale zase jsou zvyklí skypovat s babičkou, která žije sama 100 km daleko a ke které jsme se zas my kdysi podívali jednou za dlouhý čas...prostě zkuste se dívat na svět jinak než přes černé brýle
Nekoukám se přes černé brýle Myslím si, že svět není o tom, zda někdo skypuje nebo neskypuje s babičkou, skypování a používání mobilů je věc jedna a nějaké vzájemná tolerance a slušnost je podle mě věc druhá. Nelze přeci říct "dnes jsem skypoval s babičkou", takže mám splněno a tuhle starou paní v metru nepustím sednout. Ona totiž ta stará paní v metru je pravděpobně taky někoho babička.
I v Londýně stojí a překážejí mladíci a slečny ve dveřích metra, dýchají zdravý čerstvý vzduch při každých otevřených dveřích vlaku ve stanici a užívají si pocitu, jak jsou free, cool a in?
Slušnost se vytrácí. Vidím to přesně v práci. Prijde k nám do kanceláře pan řidič a moji dva kolegové, (které ten ridič vidí jako první) mu ani neodpoví na pozdrav.
Příště zkuste zabučet, jako já...třeba jim to dojde (anebo taky ne )
Žijeme mezi ignoranty. Všem začíná být vše jedno. Mladí žijí virtuálně, staří zas tenhle svět přestávají chápat, takže si život zlehčují ignorováním společenských a jiných pravidel. A pak jsem tu třeba já, zásadová, pravidla dodržující konzerva ze staré školy, kterou to sere....
nejsem ze staré školy ale sere mě to také.
Jediné, co je na tom trochu potěšující, že se tak neděje jen u nás.
Myslím, že u nás to není ještě tak špatné jako v Anglii!